Allium ´Millenium´

Millenium a jiné letní česneky

V sortimentu vytrvalých okras­ných (i užitkových) bylin je stále co objevovat. Čas od času se do popředí zájmu pěstitelů dostávají druhy a odrůdy, které jsou sice v zahradní kultuře již řadu let, ale které byly pěstovány spíše okrajově či jako rostliny sbírkové. Zvýšení zájmu o určité skupiny či druhy rostlin může přinést třeba to, že se hodí do nějakých typů výsadeb (např. přírodně pojatých zahrad), lákají opylovače nebo lépe odolávají suchu než jiné druhy.

Mimořádné Milenium
Jejím autorem je šlechtitel česneků Mark McDonough. Její skutečný druhový původ není zcela jasný. Předpokládá se, že se na jejím vzniku podílely botanicky příbuzné a také podobné, v létě kvetoucí druhy jako Allium nutans a A. lusitanicum. Rostliny vynikají úzkými, protáhlými cibulemi, které vyrůstají ze silného, dužnatého oddenku a tvoří poměrně kompaktní, relativně pomalu se rozrůstající trsy. Listy jsou jasně zelené, ploché a dosahují délky 20-30 cm. Nejnápadnější a také nejatraktivnější jsou ale pravidelná, velká kulovitá květenství tvořená desítkami drobných, jasně růžově nachových kvítků. Nakvétají během konce července a začátku srpna. Skupina tvořená alespoň 6-8 rostlinami dokáže vytvořit velmi efektní prvek v trvalkových či bylinkových záhonech.

(Celý článek najdete na straně 6).

V průběhu dubna se objevují na akébii drobné květy

Dřevité liány pro velké zahradní plochy

Akébie pětičetná
Akebia quinata
Velmi vzrůstná liána pocházející z východní Asie. V příhodných podmínkách se může chovat až invazivně, a proto potřebuje oprav­du velké a přehledné per­goly. Přehledné z důvodu, že zabráníme "úniku" nových prýtů, které se velmi rychle a nená­padně plazí z vyčleněného prostoru. V Severní Americe je tento druh evidován jako invazní rostlina. Při vhodném použití je však nenáročnou popínavkou, která snese polostín, sušší lokalitu, a ještě se odvděčí vonnými hnědočervenými květy, případně i plody.

(Celý článek najdete na straně 14).

Podzimní zbarvení listových růžic

Kotvice

Zajímavou a zatím málo pěsto­vanou rostlinou pro zahradní jezírka je kotvice plovoucí. Je to rostlina milující dostatek slu­neč­ního záření a prohřátou vodu, proto se díky teplejším létům v poslední době stalo její pěstování v našich podmínkách o poznání snadnější.

Kotvice plovoucí (Trapa natans) patří do čeledi kyprejovité (Ly­thra­ceae). Je jedním z několika podobných druhů, jejichž zka­me­nělé oříšky byly nalezeny už ve vrstvách třetihorních usazenin z Evropy, Číny i Severní Ameriky a u kterých máme dokladované i jejich prehistorické využití člověkem. V Evropě byla semena kotvice používána jako potravina už od neolitu (mladší doby kamenné). V jihovýchodní a východní Asii se semena bohatá na škroby, bílkoviny a tuky melou na mouku a dále kulinářsky zpracovávají dodnes. U nás i v okolních státech je kotvice v přírodě v dnešní době velmi vzácná a zákonem chráněná.

(Celý článek najdete na straně 20).

Afra

Nové české odrůdy broskvoní

Broskvoně jsou mezi zahrádkáři velmi oblíbené a jejich pěstování není při dodržení základních zásad nijak speciálně náročné. Přitom ovoce vypěstované na zahrádce a sklizené ve správné zralosti má nesrovnatelně vyšší kvalitu než většinou dovozové broskve prodávané v obchodech, které jsou často konzumovatelné jen s největšími obtížemi.

Afra
Raná až středně raná pravá broskev, zraje 5 dnů před odrůdou Redhaven. Strom má vzrůstnost slabou až středně bujnou, habitus tvoří rozložitý. Květ má zvonkovitý. Plod je středně velký až velký, tvarem kruhovitý, při pohledu na kališní vrchol mírně nesouměrný. Slupka plodu je středně tlustá, řídce až středně hustě plstnatá, slabě až středně silně přilnavá k dužnině. Základní barvu má žlutou s celoplošně nanesenou červenou krycí barvou na osluněné části povrchu plodu. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá nebo jen slabě, chuť má nasládlou až sladkou, aromatickou, dobrou až velmi dobrou. Pecka je kruhovitá, v porovnání k plodu malá až středně velká, k dužnině středně silně přilnavá. Vyznačuje se vysokou plodností, pro udržení dobré kvality plodů vyžaduje krátký řez a doplňkovou probírku plodů. Není nijak speciálně náročná na stanoviště, vhodná i do okrajových oblastí a vzhledem ke slabšímu růstu i na menší zahrádky. Plody jsou určeny převážně jako stolní ovoce.

(Celý článek najdete na straně 28).

Násada na vrcholu koruny koncem září, 6. rok, podnož M9

Lipno - pomologická diskuse

Odrůda Lipno byla vyšlechtěna v Ústavu experimentální botaniky AV ČR Praha, ŠS Střížovice, stejně jako odrůdy použité při křížení ('Vanda' a 'Rubinola'). Kříženec byl přihlášen k registraci v roce 2000 a ochraně práv v roce 2003. K zápisu do Státní odrůdové knihy ČR došlo v roce 2006. Středně bujně rostoucí stromy vytvářejí plochou korunu, kterou zahušťují krátké až středně dlouhé výhony s květním obrostem. Plodí na krátkém rozvětveném plodonosném ob­rostu jednotlivě i ve shlucích. Jde o velmi plodnou odrůdu.

Odrůda Lipno se dá zařadit mezi raně zimní odrůdy jablek. Na počátku pěstování roste středně bujně a později roste slabě a to hlavně na slabě rostoucích podnožích. Tvoří vzpřímené, méně rozložité koruny s bohatým a krátkým plodonosným obrostem, který často velmi ohýbá korunu. Při pěstování ve tvaru štíhlého vřetene je nutná pravidelná obnova plodonosného obrostu. Kvete středně raně, květy jsou v poupěti velmi atraktivní se svou tmavě růžovou barvou. Je to diploidní odrůda a je dobrým opylovačem pro pozdně kvetoucí odrůdy. Plodí záhy po výsadbě, bohatě a pravidelně. Plody jsou ploše kulovité, středně velké až velké. Slupka je tenká, hladká, základní žlutá barva je překrytá na většině plodu atraktivním červeným žíháním. Při dozrávání plodů je mastná. Dužnina je krémově žlutá, sladce navinulá s příjemnou chutí. Sklízí se na konci září a konzumně dozrává v listopadu. Je skladovatelná do konce března. 'Lipno' je rezistentní proti strupovitosti jabloní, s odolností k padlí jabloňovému. Na fungicidní ochranu je nenáročné, stejně tak na pěstitelskou polohu.

(Celý článek najdete na straně 24.)