Tulipa "Little Beauty"

Drobné jarní cibuloviny pro smíšené výsadby II.

Tento díl bude věnován o něco pozdnějším druhům a odrůdám cibulovin. I v tomto případě se ale bude jednat o takové, jejichž cibule či hlízy není nutné pra­videlně vyndávat z půdy a které jsou schopny v porostu udržet minimálně několik let, resp. se v mnoha případech rozrůstat do větších ploch. Jak již bylo zmí­něno v předchozím článku, v na­bíd­kových katalozích jsou ob­vyk­le uváděny jako cibuloviny vhodné ke zplanění.

V sortimentu vhodných druhů pro smíšené výsadby nelze opomenout tulipány (Tulipa). I v jejich neobyčejně bohatém sortimentu je lépe soustředit se na drobnokvěté, nízké, někdy prezentované jako tzv. "botanické" tulipány. Právě ty jsou totiž schopné vydržet bez přesazování v půdě velmi dlouho, na rozdíl od klasických, velkokvětých a vysokých kultivarů, které je obvykle doporučováno pravidelně po zatažení listů z půdy vyndávat a na podzim znovu sázet. Tulipány obecně pocházejí ze sušších regionů východního Středozemí a Malé až střední Asie a lze je použít i do míst, která během letních měsíců značně vysychají. Ke zcela nenáročným druhům patří např. žlutokvětý T. tarda, který se i velmi ochotně rozrůstá a rozšiřuje samovýsevem.

(Celý článek najdete na straně 6).

Zakrslý kompaktní kultivar svídy výběžkaté Cornus sericea 'Kelsey'

Svídy

Svídy (Cornus) jsou dřeviny, které se vyskytují po celé severní polokouli, převážně v mírném pásmu, ale mohou zasahovat až do subtropů a hor Střední a Jižní Ameriky. Někdy bývají neplatně latinsky označeny jako rod Swida, čímž se však přehledněji vyčleňují oproti dřínům (Cornus mas, Cornus officinalis) nebo dří­nu květnatému (Cornus florida).

Čím jsou dekorativní? Na světě se vyskytuje něco mezi 30-60 druhy svíd. Ve většině případů se pěstují pro zimní a předjarní efekt vysoce dekorativní kůry. Ta může být zářivě červená, ohnivě oranžová, sytě žlutá nebo naopak temně purpurová až černá. Intenzita zbarvení kůry se mění v závislosti na roční době a nejvyšší dekorativnosti dosahuje v únoru a březnu. Svídy mají však co nabídnout i v období vegetace. U kultivarů to jsou především listy. Ty mohou být bíle panašované, nebo třeba zářivě žluté. Některé druhy mají zajímavé i plody.

(Celý článek najdete na straně 10).

Berkeley

Pěstování a sortiment "kanadských" borůvek II.

V minulém čísle jsme probrali zásady pěstování zahradních borůvek. V tomto čísle na­hléd­neme alespoň zčásti do širokého sortimentu tohoto ovocného druhu.

Berkeley
Tvoří řídké keře s pevnými vzpří­meně rostoucími výhony, dorůs­tajícími do výšky 200 cm. Odrůdě se daří zejména na stanovištích s propustným pod­lo­žím. Z důvodu citlivosti na jarní mrazy se doporučuje její pěstování jen v nejlepších oblastech. Souplodí jsou velmi velká a řídká, což umožňuje snadný sběr. Dozrává v druhé dekádě srpna, je vysoce úrodná. Plody jsou střední velikosti, dobré chuti, vhodné zejména pro rychlou spotřebu. Mrazy snáší do -28 °C.

(Celý článek najdete na straně 18).

Příklady různých typů používaných jednoručních zahradnických nůžek. V horní řadě jsou převážně starší: zleva 1x dvousečné, 3x dorazové a 5x střižné. V dolní řadě většinou novější střižné: 5x standardní, 1x menší levoruké, 1x pravoruké a 1x levoruké, oboje s otočnou rukojetí. Zcela vpravo víceúčelové nůžky pro jemnější práce (zaštipování, probírka plůdků, sklizeň hroznů apod.).

Zahradnické nůžky, jejich výběr a použití

Máme-li na zahradě vytrvalé porosty, pak nejpoužívanějším ná­řadím při jejich pěstování budou jistě zahradnické nůžky. Ty v posledních letech převažují nad zahradnickými noži, které jsou vnímány více jako pro­fe­sionální pomůcka při štěpování, odstraňování obrostu na kmíncích mladých stromků, popř. za­hla­zování řezných ran po pilce či nůžkách.

K tomu, že nůžky dnes u za­hrádkářů dominují, přispěl i fakt, že zranění nůžkami je ve srovnání s ostrými noži minimální, i když vyloučeno samozřejmě není.
Orientovat se v obrovské nabídce nejrůznějších typů nůžek je velmi obtížné, zvláště pro začínajícího pěstitele. Pokusme se proto o základní orientaci v tomto směru a všimněme si některých postřehů, které je dobré respektovat před nákupem, ale především v průběhu ošetřování ovocných i okrasných dřevin. Určitě je rozdíl, zda máme na zahrádce několik stromů či keřů, anebo jde o stovky jedinců, kteří vyžadují naši pravidelnou péči. Podle toho budeme také pravděpodobně ochotni různou měrou investovat do potřebného nářadí od amatérského až po profesionální. V každém případě nůžky musí v ruce tzv. "sedět", odvádět systematicky dobrou práci a po event. seřízení a naostření by měly vydržet po relativně delší dobu, kterou bude ovlivňovat kvalita oceli i následná technika střihu.

(Celý článek najdete na straně 22).

'Tsakoniki'

Lilky - baklažány

Lilek u nás nepatří k nej­ob­lí­benější zelenině. Možná proto, že mu až dosud bylo v našich podmínkách "zima". Lilky jsou skutečně na teplo náročné, v posledních teplých letech se ale hranice jejich pěstování posouvá dál a dál do předtím chladnějších oblastí. Dejte jim proto šanci a uvidíte, že nebudete zklamáni. Lilky nejsou pouze fialové a ky­jovité, škála odrůd této plodiny je podstatně širší. Pojďte je pěs­tovat s námi, společně uspě­jeme.

Ve starších knihách o zahradě najdete baklažány v sekci "zelenina méně známá". Mnozí čeští zahrádkáři se s nimi setkali hlavně na dovolené v Řecku, Itálii, ale i v Bulharsku jsou velice populární. Když se vydáte ještě dál na východ, do Indie a jihovýchodní Asie, lilky prostě nemůžete minout. Uvidíte je na každém tržišti, najdete v menu každé restaurace. A zjistíte, že lilek nemá jenom tmavě fialovou slupku, lilky jsou i bílé, zelené, světle fialové, jednobarevné i žíhané. Vejčitý tvar je tradiční, vždyť tato rostlina nese v češtině oficiální název lilek vejcoplodý (Solanum melongena), plody můžou být ale i kulovité, protáhlé, nebo štíhlé a válcovité. A velikost - od 50gramových 'Baby Fingers' až po téměř kilogram těžké obry. Lilek baklažán je blízkým příbuzným rajčete a bramboru, patří do stejného botanického rodu Solanum. Pochází z Asie, kde se pěstuje stovky let. V Evropě baklažány rozšířili až v raném středověku Arabové.

(Celý článek najdete na straně 40).