ROZANNE
nejlepší kakost nového milénia

Takto označil tuto rostlinu krátce po jejím uvedení na trh (v roce 2000) přední britský pěstitel a šlechtitel trvalek Adrian Bloom. A dosavadní evropská zahrad­nická veřejnost a rovněž zahrad­nická praxe a množství proda­ných rostlin mu dává za pravdu.

Jde opravdu o zcela mimořádný kultivar, který vyniká velmi dlouhou dobou kvetení (od počátku června až do příchodu prvních podzimních mrazíků) a rovněž výbornou pokryvností půdy. I v České republice jeho obliba velmi roste, zatím ale spíše u profesionálních zahradníků a zahradních architektů, kteří jej hojně využívají u projektů ve veřejné zeleni a samozřejmě také u soukromých investorů, kteří si nechávají svoji zahradu navrhnout profesionály. U zahrádkářské veřejnosti a v maloprodeji jde zatím o odrůdu trochu opomíjenou. Souvisí to pravděpodobně s tím, že jde o rostlinu relativně drahou (odrůda je pod patentovou ochranou) a při nabídce v menších kontejnerech nemusí na první pohled běžného zákazníka příliš nadchnout.

(Celý článek najdete na straně 10).

Keřovitě rostoucí třezalka HIDCOTE je vhodná do nižších volně rostlých živých plotů. Zaujme žlutými květy.

Jaké vybrat dřeviny

Při výběru dřevin do živého plotu je třeba zohlednit několik faktorů. Kromě stanovištních podmínek a požadavků dřevin se zajímejte také o rychlost růstu a estetickou působnost. Pokud očekáváte atraktivní barevnou proměnlivost, raději vybírejte z opadavých listnáčů. Celoroční clonu zase poskytnou dřeviny stálezelené. V posledních letech ovšem bývá tento sortiment ohrožen některými škůdci, což může být další faktor, který bychom při zakládání živých plotů měli respektovat.

Výběr dřevin sice vypadá jako banální záležitost, ale právě v tomto bodu mnozí zahrádkáři dělají zásadní chyby. Některé druhy se nám mohou líbit v zahradnictví, kdy jsou mladé a zapěstované, ale během let možná zjistíte, že je nadlidský úkol je udržet na uzdě. Stejně tak můžete být zklamaní u dřevin pomalu rostoucích, ze kterých v našich podmínkách vyšší živý plot jen tak nevypěstujete, a když už se konečně po mnoha letech alespoň částečně zadaří, silný holomráz vaši snahu zhatí. Poměrně nepříjemnou záležitostí jsou přemnožení škůdci některých stálezelených druhů. I vaše dřeviny mohou napadnout larvy lalokonosce nebo housenky zavíječe. Neopadavé druhy jimi bývají poměrně výrazně poškozeny, což se podepíše hlavně na estetickém působení. Při výběru také zohledněte typ živého plotu. Do volně rostlého přírodního plotu vyberete pravděpodobně odlišný sortiment než do striktně tvarovaného. V posledních letech jsou navíc zvláště v přírodních zahradách oblíbené ovocné živé ploty, které poskytují i zdravou sklizeň.

(Celý článek najdete na straně 16).

Velká ekologie na malé zahrádce pro naše nejmenší

Když člověk projíždí českou krajinou, vnímá její krásy a mnohotvárnost. Zároveň si ale nelze nevšimnout úbytku těchto krás. Zabetonovaná zem a zastavěná pole již nikdy nebudou zúrodněny. Rozsáhlé komplexy komunikací. Nové elektrárny sice využívají alternativní zdroje energie, ale na první pohled vzbuzují minimálně rozpaky. Až se nám vnucuje představa budoucího životního prostředí jako sterilní zastavěné "univerzální" krajiny, ve které zůstanou jen ostrůvky rezervací a chráněných území, kde se budou moci naše děti podívat, jak to tady dřív vypadalo skoro všude.

Alternativou k této představě budoucnosti je lepší využití zeleně právě v zastavěných oblastech. Aby člověk krajinu pouze nezabetonoval a zeleň nezlikvidoval, ale aby spíše s přírodou splynul, aby prolnula do lidských sídlišť. V tomto kontextu bude do budoucna nabývat na významu pojem "přírodní zahrada". I když řada odborníků dodnes tvrdí, že tento pojem je nesmysl, přesto bude zakládání a přetváření zahrad v přírodním stylu jednou z důležitých možností, jak si udržet přírodu kolem nás. Není to jistě plnohodnotná náhrada, ale je to jedna z variant, jak člověk může vrátit krajině a přírodě část toho, co jí vzal.

(Celý článek najdete na straně 24).

Modrá barva hořcových trumpet vzbuzuje touhu vlastnit skalku nebo aspoň kamenné korýtko.

V království z květů a kamene

Jestliže toužíte po lásce na celý život, založte si skalku. Přesně to udělal slovutný skalničkář Zdeněk Zvolánek už před padesáti lety a není dne, kdy by ho pohled na milované království stvořené z květů a kamene nečinilo šťast­ným.

Autor bezpočtu odborných článků psaných nejen v českém, ale také v anglickém jazyce, přednášek a inspirativní publi­kace České skalky, podle které si můžeme moderním způsobem postavit skalku, vděčí za celoživotní lásku k alpínkám snaze své maminky zkultivovat strmý svah za chalupou. Také máte pocit, že slovo skalka evokuje spíš dílko menších rozměrů? Nenechte se tím zmást, zelený ráj pana Zdeňka má gargantuovské proporce, a pokud si jej člověk chce prohlédnout opravdu zevrubně, pár hodin mu k tomu nestačí.

(Celý článek najdete na straně 28).

Cuketa GOLDLINE F1

Sázíme papriky, rajčata, vyséváme nakládačky, cukety

Počátkem května vyséváme na venkovní záhony cukety a patisony. Vyséváme 2-3 semínka do hnízd do hloubky okolo 5-7 cm. Po vzejití ponecháme dvě rostlinky. Můžeme si zvolit zelenou a žlutou cuketu nebo jedno hnízdo cukety a jedno hnízdo patisonů.

V polovině května, jakmile pomine riziko nočních přímrazků, vysadíme předpěstovanou sadbu rajčat, paprik a lilku. Před­pěs­tovanou papriku sázíme nejlépe do dvojřádku 40-50 cm a rostlinky v řádku od sebe 30-40 cm. Vysazujeme-li sazenice kvetoucí nebo dokonce se zárodky plůdků, tyto nejprve odstraníme. Po výsadbě až do sklizně zaléváme vydatně, ale tak, aby zemina mezi jednotlivými intervaly dostatečně proschla, čímž zajistíme nezbytně nutný přístup vzduchu ke kořenům.
Tyčková rajčata sázíme nejlépe 50-60 cm od sebe v řádku i mezi řádky, po výsadbě zaléváme vydatně, abychom zajistili dobré uchycení a růst sazenic.

(Celý článek najdete na straně 48).