Geranium 'Rozanne'

Rok s­vytrvalými květinami - ČERVEN

Na přelomu jara a léta bývá okras­ná zahrada stále plná květů nejrůznějších barev a tvarů. U mno­hých druhů rostlin záleží, zda vykvetou ještě na konci května, nebo až během června. Jde především o průběh počasí a jaké jsou teploty. Do určité míry se tak stává, že na konci května a zhruba v první polovině června se kvetení řady rostlin hodně překrývá a ostrou linku mezi přechodem těchto měsíců vůbec nelze položit.

V červnu rovněž přichází ke slovu další mimořádně početný a zahradnicky důležitý rod rostlin. A tím je kakost (Geranium). V desítkách nabízených druhů a stovkách odrůd není úplně snadné se vyznat. Dají se zde najít rostliny na plné slunce a do sucha, půdopokryvné druhy, mohutnější, trsnatě rostoucí druhy a odrůdy, na vlhko choulostivé skalničky apod. K naprosto nenáročným a dobře rostoucím druhům téměř na všech zahradních stanovištích patří zejména kakost oddenkatý (G. macrorrhizum), kakost kantabrijský (G. × cantabrigiense) a kakost dalmátský (G. dalmaticum), všechny dobře pokrývají půdu a jsou neobyčejně přizpůsobivé. Z dalších velmi významných druhů nelze opomenout Geranium ×magnificum s velkými, jasně fialovými květy, kakost himálajský (G. himalayense), kakost krvavý (G. sanguineum) a jednu z nejlepších trvalek posledních let, kultivar 'Rozanne', který je výjimečný svou dobou kvetení - od června až téměř do zámrazu. Dává ale přednost nevysychavým půdám. Naprostá většina ostatních kakostů kvete právě v červnu a kvetení až na výjimky neopakují.

(Celý článek najdete na straně 6)

'Detective Erika'

Nové lekníny

Je zcela zřejmé, že i v za­hrad­nickém oboru se čas nezastaví a je stále na co se těšit a co obdivovat. To platí i pro mokřadní a vodní rostliny. Ovšem z této obšírné druhové rozmanitosti vás zcela jistě okouzlí právě lekníny.

Lekníny jsou v botanické říši rostlinou s nejdelší periodou kvetení v jedné sezoně. Květy nám dělají radost od dubna až přibližně do konce října dle lokality a vývoje počasí. Aby tomu tak bylo, je nutné učinit a dodržet několik důležitých zásad, které jsou však velice jednoduché. Zcela klíčové je vybrat pro ně takové místo, které je po celý den plně osluněné. Na jakékoliv přistínění reagují rostliny pomalejším vývojem, menšími květy atd. Z toho zákonitě vyplývá i teplota vody. Čím rychleji se vodní sloupec prohřeje, o to dříve začnou růst a nasazovat na květy. Chladná nebo proudící voda je nevhodná s mnoha negativními důsledky.

(Celý článek najdete na straně 12)

Vyvýšené záhony kypí zdravou zeleninou.

Okaté růže

Okaté růže jsou relativně nové odrůdy. Až budete tento měsíc procházet katalogy růží, možná se budete chtít na tyto jedinečné rostliny podívat zblízka. Jejich jedinečnost vychází z tmavého středu, "oka" květu, což jim dává úplně jiný vzhled, než mají ostatní zahradní růže.

Jejich rodokmen pochází z růže perské (Rosa persica), což je v mnohých znacích výjimečná růže. Popsal ji François André Michaux v roce 1789. Později byla zařazena do samostatného rodu Hulthemia. Chybějí jí totiž palisty a má nedělené listy, na rozdíl od ostatních růží. V přírodě se vyskytuje od Íránu po Altaj. Růže perská je dokonale přizpůsobená polopouštním podmínkám. Je to nízká rostlina s podzemními výběžky, která má redukované, nedělené, tuhé a sivě zbarvené listy. Co je však výjimečné, je zbarvení jejích květů. Korunní lístky jsou žluté, na bázi mají tmavě červenou skvrnu. Většina planých i kulturních růží má naopak střed květu světlejší než jeho okraj.

(Celý článek najdete na straně 18)

SMĚS BARE V (AIDAGOL D, BONA, PURPLE QUEE N)

Fazolky na lusky

V lidské výživě má konzumace luštěnin dávnou tradici sahající až do starověku. Bohužel v Evropě dochází v poslední době k po­klesu jejich pěstování a omezuje se i jejich konzumace. Jako hlav­ní důvody jsou podle prů­zku­mů udávány ne příliš lákavé sen­zorické vlastnosti pokrmů z luš­těnin, trávicí problémy po jejich požití a časová náročnost přípravy těchto pokrmů.

Významnou luštěninou je fazol. Původem je z Nového světa, ale za pár století v Evropě zdomácněl natolik, že jeho cizokrajný původ při pěstování ani při konzumaci nevnímáme. S fazolemi se setkáváme nejen v polévkách a hlavních jídlech, ale tvoří také součást stovek druhů různých salátů, masových a rybích konzerv či obloh pokrmů.

(Celý článek najdete na straně 24)

Listový salát před sklizní

Kněžice mramorovaná
Invazní škůdci našich zahrad III.

Kněžici mramorovanou (Ha­ly­omor­pha halys) lze zařadit mezi blížící se hrozbu pro pěstitele ovoce a zeleniny, což mohou pocítit i zahrádkáři na malých zahrádkách. Tento polyfágní škůd­ce dovede napáchat značné škody svým sáním. Domovinou této invazní ploštice je jiho­východní Asie, odkud se rozšířila do USA a Evropy. Na našem území byl první výskyt potvrzen v roce 2018, kdy byl dospělec kněžice mramorované zachycen v Lukové u Přerova do světelného lapače Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Od té doby jsou hlášeny výskyty i na jiných lokalitách.

Na těle dospělců převládají hnědočervené až hnědožluté odstíny zbarvení (1). Velikost těla dosahuje délky 12-17 mm a šíře 7-10 mm. Okraje zadečku jsou střídavě žlutě a černě páskované. Nohy jsou hnědožluté s černým tečkováním, tykadla jsou hnědočerná a v místě dotyku posledního a předposledního tykadlového článku je viditelné světlé rozhraní. Vajíčka jsou světlá, soudečkovitá, 1,3 mm široká a 1,6 mm dlouhá a jsou kladena ve skupinkách po 25-30 kusech. Velikost nymf se pohybuje od 2,4 mm v prvním instaru do 12 mm v posledním pátém instaru.

(Celý článek najdete na straně 44)