ZAHRÁDKÁŘ - říjen 2010 str. 18

PŘEZIMUJÍCÍ ZELENINA

Zahrada nemusí být přes zimní období pouze místem prázdných záhonů, odpočívajících stromů a sněhové nadílky. Naopak, může být plná zeleniny, sice také spící, ale číhající na první předjarní záblesky slunce a tepla. A přinášející svoje plody ještě v době, kdy ostatní záhonky teprve začínají ožívat.

Kapusta růžičková patří mezi nejodolnější zeleninu.

Obecné zásady přezimování zeleniny Pro snadné a bezproblémové přezimování zeleniny napříč studeným obdobím bychom měli znát několik základních pravidel, která pomohou uchovat porost v dobrém stavu.

Za prvé musíme zvolit vhodné odrůdy, které jsou k přezimování určeny. Ne všechny nabízené odrůdy mají dobrou odolnost k chladu a mrazu, mohou mít i větší tendenci vybíhat do květu. Dále pozornost zaměříme na přípravu půdy. Pozemek by měl být před výsevem nebo výsadbou ozimé kultury dostatečně dlouho předem připravený, aby si půda "sedla". V opačném případě se může stát, že bude sesedat během zimy a vše, co jsme vyseli, se ocitne na povrchu vystaveno rozmarům počasí i chuti ptáků.

Horším klimatickým podmínkám uzpůsobíme vzdálenost rostlin. Spon přímosetých druhů by měl být asi o 25-30 % hustější, aby vykryl nahodilé vymrzání některých rostlin.

Neméně důležité je zajistit vodu. Rostliny obvykle nezmrznou, ale vyschnou. Proto i v zimě, když nastane teplejší počasí, dopřejeme záhonům zálivku.

 

Výběr druhů zelenin

K přezimování můžeme vybírat z poměrně bohatého spektra druhů běžné a dostupné zeleniny.

 

Česnek

Česnek vysadíme dostatečně hluboko.

Oblíbený česnek vysazujeme od září až do listopadu na připravené záhony do hloubky odpovídající asi dvojnásobku velikosti stroužků. Záhon musí být již znovu sesedlý, protože sázet do čerstvě připravené půdy se může vymstít. Sadbu vynese na povrch mráz a je pravděpodobné, že vyschne. Také po výsadbě se doporučuje uválení pozemku. Spon výsadby je okolo 0,3 x 0,1 m. Každé 4 řádky vytvoříme trochu větší meziřadí, aby bylo možné do záhonu vstoupit během vegetace. Spotřeba sadby je průměrně 1 kg/10 m2. Zásadně používáme zdravou novou sadbu, kterou moříme proti háďátku Sulkou a ještě proti houbovým chorobám použijeme fungicidy. Jinou zásadou je, že stroužky sázíme hned druhý den, určitě je nenecháme týden někde ležet - mohou vysychat, ale také být napadány chorobami. K rozmnožování lze použít i pacibulky, ovšem v prvním roce z nich dopěstujeme jen jeden velký kulatý stroužek.

Do zimy nesmí česnek příliš narašit, právě proto v teplejších oblastech se sázením nespěcháme. Na jaře u ozimého česneku provedeme ochranu proti obávané houbomilce česnekové. Ta klade vajíčka záhy na jaře už při 10 °C, většinou v březnu, na báze rostlin. Pokud ale nejsou rostliny ještě vyvinuté, pak škůdce nemá svého hostitele. Během vegetace dalšího roku pozorně sledujeme zdravotní stav a všechny rostliny se zažloutlými nebo zkroucenými a zakrslými listy ihned zakopeme či spálíme. Snažíme se meziřadí opatrně povrchově prokypřit. Sklízíme v červenci, výnos je okolo 8-12 kg/10 m2. Nať nesmí být zaschlá, to by již bylo pozdě a palice česneku dlouho nevydržely. Z odrůd volíme hlavně širokolisté nepaličáky, jako je Lukan, Mojmír nebo Záhorský. Kvalitní je i bezvirózní Benátčan. Vedle toho lze vysazovat paličáky (Anin, Anton, Blanin, Dukát a Jovan. I v této skupině jsou nabízeny bezvirózní genotypy Džambul, Tantal, Tristan.

 

Cibule

Cibule zimní má dlouhou vybělenou část, pokud ji nahrnujeme.

Ozimá cibule se seje mezi polovinou srpna až počátkem září, aby rostliny do příchodu zimy dosáhly asi 4 listů. Spon použijeme 0,3 x 0,08 m, dodržujeme hloubku 2 cm. Důležitá je závlaha, která zabezpečí rostlinám plynulý vývoj kořenů.

Cibule na jaře poměrně rychle roste i při nízkých teplotách. Sklizeň nastává už v závěru května, nejméně měsíc před normální kulturou. Její nevýhodou je však nízká uchovatelnost. To však nevadí, protože ozimou cibuli využijeme spíše jako ranou čerstvou zeleninu nebo ve formě zelenačky s natí - to už od dubna. Pro výsevy musíme vybírat odrůdy ozimé cibule, jen ty mají dostatečnou kvalitu a odolnost k přezimování. Tradiční odrůdy jsou Hiberna a Augusta. Je nabízena řada zahraničních hybridů, jako například Amigo, Arctic, Dynasty, Ibis, Ocean, Wolf. Snad ještě zajímavější cibulí k pěstování přes zimu je sečka (Allium fistulosum), která vydrží značné mrazy a může se přitom sklízet velmi záhy na jaře, prakticky když nemrzne. Seřezávají se listy, jejichž použití je podobné jako u cibule zelenačky. Sečka netvoří tradiční cibuli, rostlina má pouze zesílenou bázi.

Kulturu zakládáme během května a června do pěstebního sponu 0,4 x 0,15 m. V současnosti máme registrovanou pouze jednu odrůdu - Bajkal.

 

Pór

Pór letni a zimní se liší i zbarvením.

Další z cibulových ozimých zelenin je pórek. Ozimou kulturu sejeme v první polovině dubna. Sadba je připravená během 6-8 týdnů. Sázíme ji do vzdálenosti 0,6 x 0,1 m. Rostliny částečně utopíme tím, že je ukládáme do vyhloubených rýh asi 15 cm hlubokých. Volíme dobře vyhnojený pozemek, protože pór se řadí do první trati, kam aplikujeme kolem 40 kg hnoje na 10 m2. Během sezony provedeme alespoň jednou nahrnutí. Opakované přihrnutí před příchodem podzimních mrazíků je však výhodnější, protože zlepší kvalitu póru - jeho konzumní vybělená část se zvětší, současně bude lépe chráněn před mrazy. Zatímco cibule ani česnek nevyžadují pravidelnou závlahu, pór musíme zavlažovat průběžně, chceme-li dosáhnout kvalitní jemnou zeleninu. Na rozdíl od předchozí zeleniny pór sklízíme v průběhu zimy, pokud to půda dovolí. Typické ozimé odrůdy jsou například Arkansas, Blizzard, Laura či Elefant.

 

Pažitka vysetá v malých trsech v sadbovači.

Pažitka

Poslední cibulová zelenina, která je pověstná svou nenáročností, je pažitka. Rostliny můžeme vypěstovat z jarních výsevů (březen, duben) do hnízd v hrncích. V nich napěstujeme trsy, které sázíme koncem jara na stanoviště asi 30 cm od sebe. Druhý postup je dělení trsů na podzim. Zimu pažitka přečká bez našeho přičinění, ale chceme-li urychlit růst, můžeme buď trsy nasázet do hrnků a přenést do tepla bytu nebo na záhonu nakrýt fólií či netkanou textilií. Můžeme použít jakoukoliv odrůdu.

 

Špenát

Špenát pro jarní sklizeň vyséváme od září do října.

Pro přezimování a ranou jarní sklizeň vyséváme špenát od září do října. Semena dáváme raději hustěji v řádcích vzdálených 15 cm, aby případné vymrznutí okolní rostliny nahradily. Jejich spotřeba je kolem 50 až 100 g na 10 m2. Volíme půdy hlinitopísčité, které jsou dostatečně vododržné a kde proto nehrozí vysychání porostu. Naopak pro ozimou kulturu nelze použít suché a kyselé půdy, ale ani jílovité a těžké. Pozemek by měl být předem vyhnojen dávkou 80 g dusíku, 40 g P2O5 a 120 g K2O/10 m2. S dusíkem je ale třeba zacházet opatrně, aby nedošlo k akumulaci dusičnanů v listech. Nepřehnojujeme a dávku rozdělíme raději nadvakrát. K ochraně mladých rostlin využíváme bílé netkané textilie s gramáží 30 g/m2. Instalujeme ji od poloviny října. Může uspíšit sklizeň, která začíná již od března. V této době kryt sundáváme. Sortiment pro přezimování tvoří odrůdy Laska, Herkules, Lambada, Matador, Winter Riesen a řada dalších.

 

Kapusta růžičková

Bezproblémová a velmi mrazuodolná kapusta růžičková je na zahradách rozšířená ozimá zelenina. Sadbu připravíme v sadbovačích nebo hrncích na jaře, z dubnových výsevů. Rostliny sázíme do sponu 0,6 x 0,4-0,5 m v průběhu června. Závlaha je vhodná v první třetině vegetace, případně během léta při delším přísušku. Nakrytí mladých rostlin pomůže odolávat tlaku škůdců. Později ale textilii sundáme, aby rostliny mohly narůstat do výšky. Také provedeme přihnojení kombinovaným hnojivem v době, kdy mají rostliny kolem 8-12 listů. Na trhu je řada odrůd, ale pozor na přezimování těch zahraničních, jež jsou mnohdy uzpůsobeny pro holandské přímořské zimy a u nás zrádné holomrazy neustojí.

 

Kapusta kadeřavá a hlávková

Ozimá kapusta hlávková bývá modrozeleně vybarvená.

Obě zeleniny pěstujeme podobným způsobem. Sadbu připravíme z krytých srpnových výsevů ve skleníku nebo na upraveném záhoně tak, abychom rostliny mohli vysadit v září na trvalé místo. S kadeřávkem můžeme začít o něco dříve. Spon volíme podle typu odrůdy 0,4 x 0,4-0,5 m. V této době hrozí ve zvýšené míře dřepčíci a blýskáčci, proto po vysazení rostliny kryjeme 17gramovou textilií. Závlaha v létě je nutná, chceme-li mít jemné listy a dobrý výnos. Podobně jako u jiných druhů i zde lze nakrývat silnější textilií (30 g/m2) před příchodem silnějších podzimních mrazů, a to až do doby těsně před sklizní. Nakrývání je praktičtější jen u hlávkové kapusty. Kadeřávek můžeme sklízet průběžně v zimě, hlávkovou kapustu od konce dubna.

Odrůdy kadeřávku k přezimování volíme podle dostupnosti (např. Kadet, Červený), všechny vydrží silné mrazy. Hlávková kapusta vhodná k přezimování je například Arkta.

 

Salát

Ozimý salát sejeme v poslední srpnové dekádě buď přímo na záhony, nebo do skleníku. Každopádně sazenice musejí být na místě do půlky září, aby stihly dobře zakořenit a vytvořit potřebných 5 listů, než přijdou mrazy. Pěstební spon je 0,25 x 0,3 m. Ihned po výsadbě musíme rostliny nakrýt textilií, což chrání porost proti nepřízni počasí i zvěři. Přihnojení plným hnojivem provádíme na jaře, jakmile to půda dovolí. Přezimovaný salát lze sklízet už od konce dubna, v závislosti na průběhu počasí. Z odrůd k přezimování je určen Altenburský nebo o něco kvalitnější Humil. V podmínkách jižní Moravy také často dobře přezimuje i odrůda Lednický.

 

Štěrbák

Prakticky opomíjenou zeleninou k zimnímu pěstování je štěrbák. Rostliny lze pěstovat z výsevů na počátku září. Pěstební spon je 0,3 x 0,3 m. Sadbu mírně utopíme v rýhách hlubokých 10 cm. Krytí textilií je jistota při nepřízni počasí. Zkušenosti s odrůdami jsou menší, v některých případech může docházet k podstatnému vymrzání porostu. Sklizeň připadá v úvahu od konce dubna do května.

 

Petržel naťová

Pro časnější jarní kulturu je možné vyzkoušet výsev petržele na konci léta, nejpozději do poloviny září. Sejeme do řádků 0,3 m vzdálených. Petržel je odolná vůči mrazu a poměrně záhy na jaře klíčí. Můžeme tak mít k dispozici nať této voňavé zeleniny o chvíli dříve. Občas zahrádkáři zkouší výsev i v listopadu, protože však nízkými teplotami dochází k jarovizaci, rostliny budou vybíhat do květu. Po několika sběrech listů nezbývá než takovou kulturu ukončit. Zato dříve vysetá petržel nemívá s vybíháním problém a vydrží sezónu. V době přísušku zavlažujeme. Přihnojení kombinovaným hnojivem provedeme záhy na jaře. K přezimování lze použít všechny naťové odrůdy.

Občas se zkouší přezimování dalších zelenin, například brokolice, květáku. Úspěšnost jejich přezimování závisí především na průběhu počasí.

Robert Pokluda, foto autor