právě vychází:

 

NEJOBLÍBENĚJŠÍ HOBBY ČASOPIS O ZAHRADĚ

 

2020 <-    ARCHIV ČASOPISŮ - ROK 2021

Zahrádkář - titul
I 2021
Zahrádkář - titul
II 2021
Zahrádkář - titul
III 2021
Zahrádkář - titul
IV 2021

 

 

Leden 2021

O lednu si kde kdo myslí, že je pro zahrádkáře odpočinkovým měsícem, protože i příroda odpočívá. Ale zahrádkáři se už připravují na jaro. V lednovém vydání proto najdete rozšířená kalendária, výběr drobných jarních cibulovin, zajímavý sortiment trvalek, několik neobvyklých pokojovek, vyberete si i nějakou švestku, nebo zajímavou odrůdu

-
Ibišek bahenní (Hibiscus moscheutos) je bylinným - trvalkovým druhem. V našich podmínkách zimují uspokojivě pouze některé odrůdy.

Trvalkový sortiment co od něj dnes očekávat

Sortiment vytrvalých okrasných květin prochází neustálými pro­mě­nami. Z jedné strany do něj čas od času vstupují nové či dříve nepěstované druhy rostlin, a z dru­hé pak intenzivní nebo ex­ten­zivní šlechtění a výběr nových, nějakým způsobem odlišných odrůd již pěstovaných rostlin.

To, že se v nabídce trvalkových školek objeví nějaký dosud nepěstovaný druh, se kterým se prodejce snaží dostat na trh, je ale záležitost relativně okrajová a reálné zavedení nových druhů do zahradnické kultury trvá (v optimistickém případě) minimálně několik let nebo i jedno (či dokonce více) desetiletí. Důvody tohoto poměrně pomalého postupu jsou pravděpodobně především v tom, že ani jedna ze stran na trhu - tedy prodejce rostlin a ani zákazník nemá zpočátku dostatečné povědomí o tom, co lze od nového druhu očekávat. Dalším faktorem je zřejmě i to, že už současná nabídka rostlin je poměrně bohatá a zejména neustále doplňovaná o nové odrůdy již pěstovaných druhů. Svou roli pak často může hrát i to, že některé novější druhy mohou mít sice nějaké výborné pěstitelské vlastnosti (např. odolnost suchu či atraktivitu pro hmyz), ale jejich estetická charakteristika potenciální zákazníky příliš "neuchvátí" (třeba rod Pycnanthemum). Podobný handicap pak mohou mít takové druhy, které vypadají nádherně v trvalkových výsadbách, ale jako jednotlivé rostliny ve školkařských kontejnerech zákazníky nezaujmou (to může být třeba problém baptísií, plamenky Phlox stolonifera apod.). Velkou roli pak také hraje informovanost zákazníka, resp. motivace jeho zájmu o nákup trvalek.

(Celý článek najdete na straně 6)

-
Modřenec arménský

Drobné cibuloviny I.

Tímto termínem nejčastěji označujeme druhy cibulovin a hlíznatých rostlin, které nepatří mezi ty nejvíce pěstované druhy, jako jsou tulipány, lilie, narcisy a hyacinty. V produkci cibulovin hraje prim Holandsko s více než 60% podílem. Odtud také pochází většina cibulí na našem trhu.

Trochu botaniky na úvod

Cibule i hlízy se u rostlin vyvinuly jako zásobní orgány, které jim pomáhají přečkat nepříznivé období v podobě dlouhotrvajícího sucha nebo tuhé zimy. Cibule se skládá z rozšířené stonkové báze, na kterou přisedají zdužnatělé listy. Obsahuje všechny budoucí orgány nové rostliny: listy, stonek i květ. Proto v krátké době vykvete a dá se s úspěchem i rychlit. Cibule bývá obklopena poměrně tenkou papírovitou slupkou, což je přeměněná cibulová suknice. U druhů, které v přírodě rostou ve vlhčí půdě, někdy takovýto ochranný obal zabraňující vysychání cibulí chybí, ty pak musíme uchovávat ve vlhčích pilinách nebo rašelině. Kořínky cibulí vyrůstají z podpučí, které je nejchoulostivější částí rostliny. Pokud se podpučí zničí nebo jen poškodí, cibule se obvykle stává bezcennou.

Okrasné cibuloviny se do našich zahrad dostaly z volné přírody a současné kultivary jsou výsledkem cílevědomé práce amatérských i profesionálních šlechtitelů. Největší počet drobných cibulovin pochází ze subtropických oblastí. A to hlavně z míst, kde po chladné zimě přichází teplé jaro bohaté na srážky. Během velmi krátké doby rostliny rychle vyraší a vykvetou. Pak následuje dlouhé období sucha, ale to již rostliny zežloutnou a zatáhnou do cibulí, v kterých přečkají nepříznivé období. Typickou oblastí je Středomoří. Odtud pocházejí šafrány, řebčíky, talovíny, sasanky, okrasné česneky a další. Tyto druhy kvetou většinou na jaře, případně na podzim. Druhou oblastí přirozeného výskytu drobných cibulovin jsou listnaté lesy mírného pásma. Takové podmínky jsou v Severní Americe, části Asie a na Pyrenejském poloostrově. V létě tam hodně prší a v zimě je dostatek sněhu. Některé druhy nalezneme v podrostu stromů a keřů, jiné ve volné krajině. Sem patří sněženky, ladoňky, kandíky, ladoníky a další. Řada druhů kvete i v plném létě. Nesmíme také zapomenout na náhorní planiny střední Afriky a oblast jižní Afriky v okolí Kapského Města. Odtud pochází třeba hvězdník, frézie, gladioly a odtud i pravidelně přichází zajímavé novinky.

(Celý článek najdete na straně 10)

­  
Konstantinopolská

Kdoule, žlutý klenot zahrady

Kdouloně patří mezi nej­zná­mější a nejpěstovanější méně známé ovocné druhy. Vedle nich se však u nás pěstují i kdouloním příbuzné druhy, které se s ní často zaměňují. V tomto a dalších číslech se proto na tuto zají­mavou skupinu ovoce zaměříme. Nejprve se tedy věnujme kdou­loním.

Stromům vyhovují teplé lokality s výživnými půdami. Ideální pro ně jsou zejména polohy vhodné pro pěstování meruněk a bro­skvo­ní. Stromy sice snesou mrazy až do -30 °C, v příliš chladných lokalitách ale plody některých odrůd nemusí dokonale vyzrát. Nepěstujeme je na příliš vápenatých půdách, kde trpí chlorózou listů. V případě, že jsme nuceni je pěstovat v takovýchto půdách, nezapomínáme na pravidelné přihnojování dusíkatým a železitým hnojivem aplikovaným na list. Na vodu není náročná, na pravidelnou zálivku však výtečně reaguje zvyšováním úrody.
Obejde se bez chemie Kdouloň je vysoce odolná chorobám a škůdcům, v zahradách ji pěstujeme většinou bez chemické ochrany. Někdy se na listech či plodech mohou objevit běžné houbové choroby (například monilióza v letech s chladným a deštivým podzimem), které potlačíme obvyklým způsobem pomocí běžně dostupných přípravků. Pokud si chceme i v takovém případě zachovat ekologický přístup k pěstování, sáhneme po přípravcích šetrnějších k přírodě, kterých je již dnes na trhu naštěstí dostatek.

(Celý článek najdete na straně 20).

­  
-
Toptaste

Švestky a pološvestky
Výběr odrůd vhodných pro drobné pěstitele

Slivoň Prunus domestica je domácí druh, proto je dobře při­způ­sobena klimatickým pod­mín­kám většiny území našeho státu. Nejrůznější odrůdy slivoní byly u nás vždy velmi rozšířené jak v intenzivních výsadbách, tak i v zahradách drobných pěstitelů. Během nástupu virové šarky švestek došlo k poměrně znač­nému omezení pěstování klasické domácí švestky, která domi­novala původním výsadbám, zejména v produkčních sadech. Vzhledem k postupnému šlechtění nových odrůd, převážně pološvestek, které jsou více odolné, tolerantní či dokonce rezistentní na šarku, se začala postupně situace zlepšovat a v současné době je v nabídce velké množství velmi kvalitních odrůd s vyšším stupněm odolnosti proti této chorobě.

Toptaste (Kulinaria)

Velmi pozdní částečně samosprašná pološvestka, zraje 10 až 15 dnů po odrůdě Domácí velkoplodá. Byla vyšlechtěna v Německu jako kříženec odrůd Domácí velkoplodá a Valor. Strom má vzrůstnost slabou až středně bujnou, jeho habitus je vzpřímený. Plod je velký až velmi velký, z bočního pohledu tvarem protáhlý. Slupka má základní barvu po odstranění ojínění fialovomodrou. Dužnina je žlutavě zelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá, v chuti sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Dužnina ojediněle může na žebrech pecky částečně ulpívat. Plodnost je brzká až středně brzká, velká, pravidelná. Tato velmi pozdní pološvestka vyniká svou vysokou a pravidelnou plodností a především kvalitou plodů. Vůči šarce je tolerantní.

(Celý článek najdete na straně 26)

­  
-
Věra Dvorská

Proč jsem šťastný na zahradě

Pokračujeme s uveřejňováním vašich dopisů na téma: Proč jsem šťastný na zahradě neboli Co mne na zahradě dělá šťastným, které jsme vyhlásili společně s profesorem Marečkem v zá­ři­jo­vém čísle. Pisatelům uve­řej­ně­ných příspěvků děkujeme a jako odměnu pošleme knihu.

Zahradní koloběh

Byl jednou jeden král, ten u ka­men pořád stál, vařil si jáhly v mlí­ku, káplo mu z nosu do rendlíku, a tak musel začít znova - a my s ním. Byl jednou jeden král... Tohle byla říkanka na zbláznění. A jak souvisí se zahrádkou? Právě suším semena paprik, rajčat, květin a nějaká objednaná už mi přišla. Vypukne to už v únoru. Vyseju všechna rajčata a papriky, ostálky, něco se nechytí... Ujala se všechna. Přeci je nezahodím! Přesazuji zas všechna, určitě jich polovina zajde. Nezašla. V polovině května osázím každé místo na malé zahrádce a co se nevejde, do velkých květináčů a truhlíků. Ostatní vnutím části rodiny, také sázejí na zahrádky nebo balkony. Je mi líto ostříhaných muškátů, do všech možných nádob sázím jejich vršky. Opět se ujaly skoro všechny, je to u nás jako v zahradnictví, jen s tím rozdílem, že nic neubývá. Ještě přibyly pokojovky na letnění... A pak zalévání, pletí, vyvazování, stříhání... Přichází podzim. Příští rok už jen jedno rajče, jedna paprika, pár muškátů! Semínka suším pro rodinu a známé. Přes zimu si odpočinu, okukuji pouze pokojovky a nemohu se dočkat, až zaseju semínka a na zahrádce ponořím ruce do země... Byl jednou jeden král...

(Celý článek najdete v příloze na straně 44)

OBSAH
  • Okrasná zahrada v lednu - kalendárium
  • Trvalkový sortiment co od něj dnes očekávat
  • Drobné cibuloviny I.
  • Život v louce
  • Chocholatice
  • Motýlovec Gardnerův
  • Ovocná zahrada v lednu - kalendárium
  • Kdoule, žlutý klenot zahrady
  • Ovocnářská odpovědna Josefa Suse
  • Kudranie trojlaločná
  • Zeleninová zahrada v lednu - kalendárium
  • Osladič obecný - historické sladidlo
  • Výběr z novinek SEMO
  • MoravoSeed partner zahrádkářů
  • Inspirace pro zeleninovou zahradu 2021
  • Požadavky rostlin na humus
  • Naslouchám lidem
  • Proč jsem šťastný na zahradě - dopisy čtenářů
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Rostliny a zimní mrazy
  • Mech v trávníku
  • Kácení stromů na zahradě
  • Václav Větvička odpovídá
  • Asijští imigranti fejeton Václava Větvičky
  • Čajot zajímavá zelenina
  • Mykologické okénko
  • Vybíráme z únorového čísla
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Z receptáře Květy Korečkové Vydatné zimní polévky
    - Dýňová polévka s červenou čočkou
    - Krémová pórková polévka s houbami
    - Bílá květáková polévka
    - Zelná polévka s pohankou
  • Ocet - univerzální domácí prostředek
  • Pozornost ledvinám a močovému měchýři
  • Jak na veganství - nové knihy
  • Finále floristické soutěže
  • Kaktusový jehelníček
  • Co se zelenými rajčaty

 

Únor 2021

Kopřivy na zahrádce mnozí rádi nemají, ale co ty barevné? Podívali jsme se za jednou pěstitelkou, která se zabývá i šlechtěním. Pokračujeme články s trvalkami a drobnými cibulovinami do zahrady. Podíváme se na české louky. Věnujeme se netradičnímu okrasnému ovoci - kdoulovci, porovnáme zajímavý sortiment nektarinek.

-
Heuchera "Wild Rose"

Stálezelené trvalky

Stále více jsou žádány výsadby rostlin, nebo obecně zahrady, které jsou pro svého majitele atraktivní během celého roku a ne pouze během obvyklé vegetační sezony, která trvá od konce března či dubna do konce října. Kromě jehličnatých a stálezelených okrasných keřů mohou v tomto směru zahradě pomoci i stálezelené trvalky.

O mnohých z nich už byla v Zahrádkáři řeč několikrát, ale během zimních měsíců určitě neuškodí si ty nejvýznamnější z nich připomenout. Pro zjednodušení si je můžeme rozdělit podle toho, zda se více hodí na slunce, do polostínu nebo jako rostliny podrostové.

Stálezelené druhy na plné slunce

V této skupině budou převládat zejména nejrůznější středozemní byliny a trávy. Byť to v řadě případů nejsou pravé trvalky, ale spíše nižší polokeře, zahradnicky se k nim jako k trvalkám přistupuje. Jedná se nejčastěji o odrůdy šalvěje lékařské (Salvia officinalis) s různě zbarvenými listy, levandule (Lavandula officinalis), santoliny (Santolina chamaecyparissus, S. rosmarinifolia aj.).

(Celý článek najdete na straně 6)

-
Modřenec arménský

Drobné cibuloviny II.

Málokterá skupina květin je tak rozmanitá co do počtu druhů a odrůd jako drobné cibuloviny. Když navštívíme na jaře ar­bo­retum nebo botanickou zahradu, na záhonech věnovaných těmto druhům nalezneme vždy něco nového, co nás může inspirovat k výsadbě na naší zahradě. I v létě nás okouzlí řada zástupců této skupiny.

Drobné cibuloviny můžeme na zahradě využít různým způ­so­bem. Některé druhy mají výrazné květy a jsou vyšší, a tak je ve výsadbě můžeme obdivovat jako solitéry. O řebčíku královském jsme již psali a nyní se musíme zmínit o liliochvostci (Eremurus). Tato hlíznatá rostlina vytváří až 2 m vysoké květenství složené ze stovek drobných kvítků. Kvetoucí rostlina se nedá přehlédnout, a i po odkvětu na záhoně zůstane stvol obsypaný zajímavými tobolkami. Po uříznutí a usušení ho můžeme použít k aranžování. Hlízy vysazujeme na podzim na slunné stanoviště s propustnou písčitou půdou. Má rád pravidelné přihnojování a na stanovišti ho necháváme několik let.

(Celý článek najdete na straně 10)

­  
Z několika set vlastních kultivarů mne zaujalo jen pár.

Nekonečná pestrost a barevnost

Barevnolisté "okrasné kopřivy" (Coleus) jsou v posledních letech hitem. Množí se nejenom nové a nové kultivary s barevnými od­chylkami, ale také počty jejich obdivovatelů, pěstitelů a sbě­ra­telů. Jednou z nich je Barbora Svobodová, která je začala pěstovat na plný úvazek.

S Barborou si povídáme v zeleni pod pergolou. Okolo nás je několik velkých fóliáků. Některé Barbora využívá pro své pěs­tování, ale větší část slouží k pěstování zeleniny. Proč zrovna koleus, zajímá mne: "Tyhle rostliny mne oslovily už na škole, když jsme se o nich učili. Je jich opravdu široká škála, spousta barev a jejich kombinací." Ty jsi absolventkou střední zahradnické školy? "Ano, a dneska se okrasným kopřivám věnuji na plný úvazek:-)." To jsi musela mít vztah k rostlinám a pěstování již dříve. "Jednak jsem v tom vyrůstala, rodiče mají zahradnictví, jednak mne to bavilo a odmala jsem zkoušela vázat kytky, třeba luční kvítí. Okrasným kopřivám se věnuju tak pět šest let. Nejdříve jsem začínala se semínky běžně dostupnými na našem trhu, po roce jsem se seznámila se zahraničními pěstiteli."

(Celý článek najdete na straně 14).

­  
-
'Crimson and Gold'

Kdoulovec - ovoce ke zpracování

Kdoulovec japonský (Chae­no­meles japonica) znají zahrádkáři zpravidla pouze jako okrasný keř, který v jarních měsících rozzáří zahradu svými pěknými květy. Je to nízký opadavý keř dorůstající do výšky 1-1,5 metru a šířky maximálně 2 metry.

Keře jsou poměrně husté, protože vytvářejí velké množství výmladků. Tvoří je trnité větve, které jsou v mládí charakteristicky plstnaté, později lysé. Kvetení je intenzivní, dochází k němu na přelomu dubna a května. Květy jsou hezké, v odstínech oranžové a červené barvy, umístěné v soukvětích po 2 až 4 květech. Je cizosprašný, proto je třeba vysazovat vždy alespoň dvě, ideálně však tři odrůdy. Plodem je aromatická, žlutá nebo žlutozelená malvice velikosti 4-5 cm, vzhledově velmi připomínající kdouli.
Pěstitelsky je to velmi nenáročný keř. Pro pěstování mu vybíráme prostor s dostatkem slunečního záření, optimálně na svahu. Půdu vyžaduje humózní, dostatečně propustnou, ideálně s pH menším než 6. Jako každý keř, ani kdoulovec nesnáší zaplevelení, na což je třeba myslet už při přípravě pozemku na výsadbu. Keře jsou vysoce mrazuvzdorné, bezproblémově snášejí poklesy teploty až do -26 °C, květy snesou mrazy do -5 °C. To umožňuje jejich rozšiřování i v okrajových pěstitelských polohách. V Japonsku je běžně pěstují v nadmořské výšce 500 až 900 metrů nad mořem. Na vláhu mají keře průměrné nároky.

(Celý článek najdete na straně 24)

­  
-

Nektarinky pro chráněná stanoviště

Nektarinky jsou obecně ná­roč­něj­ší na podmínky stanoviště i agrotechniku než pravé bro­skvoně, zejména pak na teplo a vyrovnanost dešťových srážek, proto pro jejich pěstování volíme pouze nejteplejší polohy a pokud možno chráněná stanoviště.

Navíc většina odrůd je poměrně náchylná na pukání plodů za deštivého počasí v době před dozráváním a následně na napadení moniliovou hnilobou plodů. To klade zvýšené nároky na zajištění vyrovnané závlahy stromů i na jejich ochranu zejména proti moniliové hnilobě plodů.

Velmi populární v posledních letech jsou také ploché broskve, obchodně označované též jako dětské broskve, broskve pro děti atd., jimž se věnoval speciální článek v některém z minulých čísel. I mezi těmito broskvoněmi s plochými plody se najdou odrůdy s lysou slupkou, tedy ploché nektarinky. Lze konstatovat, že nároky na podmínky stanoviště i pěstování mají tyto odrůdy plochých nektarinek shodné s klasickými nektarinkami, avšak jsou většinou ještě citlivější na vyrovnanost srážek v průběhu vegetace. Při větších deštích po delším suchu plody okamžitě praskají v kališní jamce a jsou následně napadány moniliovou hnilobou.

(Celý článek najdete v příloze na straně 26)

OBSAH
  • Okrasná zahrada v únoru - kalendárium
  • Stálezelené trvalky
  • Drobné cibuloviny II.
  • Naše louky
  • Nekonečná pestrost a barevnost
  • Symboly věčného života
  • Ovocná zahrada v únoru - kalendárium
  • Kdoulovec ovoce ke zpracování
  • Nektarinky pro chráněná stanoviště
  • Ovocnářská odpovědna
    Josefa Suse
  • Odrůdy révy pro zahrádkáře - vinaře
  • zelenina od semínka? Jednoduše a Vaše?
  • Zeleninová zahrada v únoru - kalendárium
  • Výsevy "za oknem"
  • MoravoSeed trendy ve výběru odrůd rajčat
  • Roubuj s námi
  • Lžičník lékařský
  • Jak poskládat sortiment rajčat na zahrádce
  • Proč jsem šťastný na zahradě
    Kolečko hnoje za odměnu! Proč zahradničím? Krásný den na zahradě. Když se zaseje semínko…
  • Přihnojování rostlin křemíkem
  • Sníh v zahrádce
  • Příprava na novou sezonu
  • Mykologické okénko
  • Václav Větvička odpovídá
  • Zvlčilý únor fejeton Václava Větvičky
  • Plísně, nebo houbové choroby?
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Zahrádkářské akce Aktuálně z Faty
  • Vybíráme z únorového čísla
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Z receptáře Květy Korečkové Masopust
    - Ovarová polévka s kroupami
    - Vepřová roláda
    - Boží milosti
    - Jemné masopustní koblihy
    - Tvarohové kob lihy
    - Škvarkové placky se zelím
  • Luskoviny a luštěniny
  • Jablečné moučníky
    Hraběnčin koláč; Jablečný koláč s pudinkem; Jablečný koláč; Bábovka s jablky; Jablečný závin s medem;
  • makovice a slaměnky stálice k domácímu aranžování

 

Březen 2021

V březnu se věnujeme trochu více zelenině. Velmi pěkný přehled dělení zelenin najdete na str. 28 v článku Zahrádkářská terminologie a výběr. Přehledný výběr mrkví pro vás připravil MoravoSeed, zajímavé cibulové zeleniny pro rok 2021 nabízí SEMO a celý výběr uzavírá článek o řepách a mangoldech.

-
Kultivar 'Benenden Blue'

Rozmarýny pro nádoby
i na zahradu

Rozmarýna lékařská (Rosma­rinus officinalis) je mimořádně významná kulturní rostlina pů­vodem ze Středozemí. Používá se jako koření, léčivka i dekorativní rostlina.

Na původních stanovištích roste na skalnatých a kamenitých stráních, skalních výstupech, ale také v křovinatých spo­le­čen­stvech, někdy dokonce i jako podrost ve světlých jehličnatých lesích.
Léčivka i koření
Již od starověku se používá jako koření při přípravě nejrůznějších pokrmů. Byla, a stále je, využívána i jako důležitá léčivá rostlina, která zlepšuje prokrvení trávicího traktu, zvyšuje tvorbu žluči a trávicích enzymů. Je tedy vhodná při zažívacích potížích, nadýmání, špatném trávení a bolestech v trávicím ústrojí. Celý keř je velmi aromatický a silice se rovněž uplatňují i v kosmetice.
Sortiment
Jde ale také o rostlinu okrasnou, která může zdobit interiéry i exteriéry svými stálezelenými výhony, vůní a také bohatým kvetením. Byť se na první pohled může zdát, že rozmarýna je "jen jedna", nabízí i tento keř poměrně značnou variabilitu a celou řadu zajímavých odrůd. Asi nejnápadnější jsou odrůdy s převislým či polopřevislým růstem (např. 'Repens', 'Pendula', 'Prostratus', 'Riviera', 'Boule', aj.). Další vlastností, která mnohé odrůdy odlišuje, je barva květů. Mimo asi nejobvyklejších světle šedomodrých květů nabízí některé kultivary i barvy temně modré ('Tuscan Blue', 'Severn Sea', 'Fota Blue', 'Sapho' aj.), růžové ('Majorcan Pink', 'Rosemary') či čistě bílé (f. albiflorus). Velmi jemným až čárkovitým olistěním je pak nápadný např. kultivar 'Benenden Blue'. Poměrně velké rozdíly lze nalézt i v odolnosti různých kultivarů vůči nízkým teplotám a lze se setkat i s takovými, které je možné za určitých podmínek pěstovat v teplejších oblastech ČR celoročně venku.

(Celý článek najdete na straně 6)

-
Sasanka apeninská ?Alba?

Drobné cibuloviny III.

První jarní paprsky probudí k životu drobné cibuloviny, které vykouzlí v bezbarvém předjaří skutečnou fontánu barev. Jsou nenáročné a spolehlivé. A především kvetou v době, kdy nemají venku žádnou konkurenci. Většina trvalek teprve nabírá dech a letničky jsou ještě ve skleníku.

Jemné Sasanky

Jedním z prvních poslů jara je sasanka (Anemone). Do tohoto rodu zařazujeme více než 120 druhů trvalek, některé s velmi atraktivním květem, my se však budeme zabývat jen několika druhy, které vytvářejí hlízy a vydrží v našich klimatických podmínkách v půdě přes zimu. Proto pomineme i sasanku věncovou (A. coronaria) a její barevnou směs 'Caen mix'. Jméno tato rostlina údajně získala od řeckého slova anemos - vítr. Za větru opadávají její květní plátky. Někteří autoři se domnívají, že název pochází ze syrského slova namaanu, výrazu pro nářek nad mrtvým Adonisem, jehož krev prý zbarvila bílý květ sasanky na šarlatovou. Hlíznaté sasanky jsou pouze 10 až 30 cm vysoké rostliny s přízemními listy. Rozkvétají již v březnu a kvetou do konce května. Sasanky vyžadují polostinné stanoviště a vlhčí, polopropustnou, humózní půdu. Výborné stanoviště je pro ně pod listnatými dřevinami, kde si užívají na jaře slunce a v létě naopak stín. Hlízky nepravidelného tvaru vysazujeme v září a říjnu do hloubky 5 až 8 cm a na vzdálenost 10 až 15 cm. Před výsadbou doporučujeme hlízky namočit na 24 hodin do vlažné vody. Někdy může být obtížné rozhodnout, jak má být hlízka v půdě orientovaná, zvláště když na ní nejsou patrné zbytky kořenů, pak hlízu položíme na bok. Sasanky mohou zůstat na jednom místě několik let. Přesazujeme je v červenci. Po odkvětu a zatažení nadzemních částí rostliny vyjmeme ze země a po očištění uskladníme v suchu až do nové výsadby. Hlízy můžeme skladovat i několik let, beztoho aby ztratily schopnost znovu vyrašit. I když některé druhy vytvářejí klíčivé semeno, je jednoduší vegetativní množení. Hlízy můžeme rozdělit na několik dílů, každý však musí mít vlastní pupen, který poznáme podle světlejšího zbarvení.

(Celý článek najdete na straně 10)

­  
Plody hlohu peřenoklaného na stromě

Průkopník hlohu peřenoklaného

Dlouho jsem nevěděl, zda pro příběh a jeho nositele zvolit v názvu článku slovo "průkopník". Nakonec jsem to vyřešil ša­la­mounsky. Ing. Karel Tůma učinil pionýrský čin.

Co se tak odvážného za jeho přispění stalo? V samém srdci známé ovocnářské Chelčicko-lhenické oblasti v Chelčicích v jižních Čechách si troufl na pěstování něčeho, co až dosud neexistuje ani v České republice ani v celé Evropské unii. Ovocný druh zde pěstovaný se jmenuje hloh peřenoklaný. Předpokládám, že mnozí ovocnáři již tuto oblast nebo zde pořádané ovocnářské akce navštívili. V Chelčicích se velkovýrobně v rozsáhlých sadech pěstují nejen jablka, ale také dnes již vzácný rybíz. Každoročně vždy v květnu se zde pořádají cyklistické vyjížďky rozkvetlými sady pod názvem "Slavnosti květů".
Ing. Karel Tůma patří ke zdejším menším ovocnářům. Ve vlastních ovocných sadech (3 ha) pěstuje ještě třešně (0,75 ha), švestky (1 ha), jabloně (0,25 ha), hloh a černý bez (1 ha). Ovocnáři znají hloh z té horší stránky, a sice v souvislosti s ochranou proti chorobě bakteriální spále růžovitých rostlin (Erwinia amylovora). U nás jsou nejvíce rozšířené dva druhy, hloh obecný a hloh jednosemenný. Hloh obecný rostoucí v přírodě je trnitý keř, jeho plody mají dvě pecičky. Plody dalšího druhu hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna) mají jednu pecičku. Naopak hloh peřenoklaný (čínský) je beztrnný stromek.

(Celý článek najdete na straně 18).

­  
-
'Ataman'

Zajímavé stolní odrůdy révy

Sortiment stolních rezistentních odrůd révy vinné je velmi rozsáhlý. Při pěstování ve vinicích se každý rok ukazují některé odrůdy, které jsou vhodné také pro pěstování na zahrádkách. Pro pěstování je vhodné vybírat především odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám, které umožní snížit nebo zcela vyloučit používání pesticidů. to výrazně pomůže vypěstovat atraktivní a zdravé hrozny.

Ataman

Typická stolní velkoplodá odrůda, která vznikla křížením odrůd Talisman x Rizamat. Již nyní je rozšířená především u drobných pěstitelů. Hrozen je velký až velmi velký. Třapina je u svého základu rozvětvená. Tvar hroznu je kuželovitý. Bobule jsou velké až velmi velké, oválné. Barva slupky je červenofialová až tmavo-červená.
Odrůda je náročnější na teplo a sluneční záření. Je proto vhodná především pro pěstování ve vinařských podoblastech na Moravě. V okrajových oblastech se objevuje na nejteplejších stanovištích nebo ve sklenících. Vhodné jsou vzdušné, bezmrazé lokality. Jelikož se jedná o odrůdu s velkými hrozny a vyšší násadou hroznů, je také náročnější na dostatek vody. Lze doporučit proto i závlahu během vegetace. Pro pěstování jsou proto méně vhodné výsušné půdy.
Zraje ve 2. polovině září. Vhodná je postupná sklizeň hroznů probírkou v závislosti na postupující vyzrálosti. Odolnost k zimním mrazům je střední až dobrá. Odolnost k plísni révy je dobrá. Odolnost k padlí révy je střední. Proti padlí révy je třeba provádět ochranu fungicidy nebo přípravky využívanými v ekologickém vinohradnictví. Vhodná je regulace na jeden hrozen na letorost v termínu 20-25 dnů po odkvětu. Na keři je vhodné ponechat nejlépe vyvinuté hrozny. Vhodný je dlouhý řez a velké pěstitelské tvary včetně pergol.

(Celý článek najdete na straně 22)

­  
-
ORANGE WELLINGTON F1

Zahrádkářská terminologie a výběr

Rajčata - základní rozdělení rajčat jde linií typu růstu na tyčkové (indeterminantní) a ke­říč­kové (determinantní) typy. 95 % rostlin pěstovaných na českých zahrádkách patří k tyč­kovým odrůdám.

Balkonová rajčata mají kom­paktní nebo převislý růst a hodí se skutečně do nádob, na bal­kony a terasy, např. VILMA, KARLA, BAJAJA, TUMBLING TOM.
LSL rajčata jsou odolná k pras­kání, pomaleji přezrávají, mají ale výrazně tvrdší plody. Je to typ, kde je hlavní zřetel položen na výnos, pevnost plodu, skladovatelnost a schopnost přepravy, někdy ale na úkor chuti. Kritériem dalšího dělení rajčat je velikost a tvar plodu. Český standard představují červené plody o hmotnosti kolem 100 g (např. TORNÁDO F1, PEDRO F1, ORKADO F1, STUPICKÉ, START S F1).
Třešňová rajčata mají plody o velikost 10-20 g, jsou dnes v široké škále barev a vyznačují se vesměs výtečnou chutí (např. SWEET APERITIF, ROSELLA, SUNGOLD F1, GOLDKRONE, SUNGREEN F1, CHEROLLA F1, MINI).
Datlová rajčata jsou menší, oválná, hmotnosti 15-25 g, pevnější s menším množstvím šťávy, velmi chutná (např. MANDAT F1, ODAT F1, DATLO). koktejlová rajčata s plody 30-60 g těžkými (např. BEJBINO F1, CONSUELO F1, COCKTAIL CRUSH F1, TASTIER F1, GALLANT F1).
Bifteková rajčata - velké, ploše kulovité plody s masitou dužninou máslové konzistence. (např. BRUTUS, ORANGE WELLINGTON F1, ANANAS, KNOCKOUT F1).
Další skupiny: býčí srdce, papriková rajčata, tužší švestková rajčata (keříčková).

(Celý článek najdete v příloze na straně 28)

OBSAH
  • Okrasná zahrada v březnu - kalendárium
  • Rozmarýny pro nádoby i na zahradu
  • Drobné cibuloviny III.
  • O tišině Ze zápisníku zahradního architekta
  • Ovocná zahrada v březnu - kalendárium
  • Kdouloň čínská
  • Průkopník hlohu peřenoklaného
  • Příprava půdy před výsadbou révy
  • Zajímavé stolní odrůdy révy
  • Zeleninová zahrada v březnu - kalendárium
  • Smíšené záhony - Mizuna, hrášek, kopr
  • Zahrádkářská terminologie a výběr
  • MoravoSeed nejlepší odrůdy mrkve
  • Tři nové hybridní póry
  • Madie setá
  • Řepy a mangoldy
  • Proč jsem šťastný na zahradě články od čtenářů
  • Památné stromy Zlaté Koruny
  • Diagnostika hmyzích škůdců podle larev I.
  • Choroby a škůdci rostlin v minulosti
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Mykologické okénko
  • Václav Větvička odpovídá
  • Torza
  • Březnové výsadby zeleně
  • Vybíráme z dubnového čísla
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Z receptáře Květy Korečkové Kvašená zelenina - vitaminy proti jarní únavě
    - Červená řepa se zelím a křenem
  • Luštěninové polévky Hanky Major Sládkové
    - Čočková polévka s mrkví a slaninou
    - Fazolková polévka
    - Hrachovo-hrášková polévka s uzeným masem
    - Hráškový krém s pórkem a mátou
  • Jarní čisticí byliny
  • Dejte si kaši Věra Strnadová
    - Jablečná kaše s hruškou a kořením
    - Čiroková kaše s jahodami
    - Bezová varmuže
    - Ovesná slaná kaše
    - Zelená kaše
    - Ovesná kaše s chřestem a kozím sýrem
  • Jarní sesazované nádoby

 

Duben 2021

V dubnovém čísle se s námi vydejte na návštěvu do přírodní zahrady, která funguje v souladu s přírodou, pokud dáváte tomuto směru přednost tak čtěte na straně 46. Flekaté listy nemusí být nemocné, mohou patřit plicníkům (naší domácí okrasné léčivce), kterých je několik barevných variant od fialové po růžovou.

-
Pulmonaria 'Nürberg'

Plicníky v jarní zahradě

Plicníky (Pulmonaria) jsou ty­picky časně jarní rostliny. Jejich hlavní okrasný efekt, tedy kvetení, přichází nejčastěji již na konci března a v dubnu. V pří­rodě se s nimi lze setkat nej­častěji ve světlých listnatých nebo smíšených lesích a lesních pasekách či loukách. Jsou po­měr­ně hojné na řadě míst Evropy a v západní Asii. S několika druhy se lze setkat i v naší přírodě.

Plicníky vyhledávají především vlhčí, dostatečně živné půdy s vyšším obsahem humusu. Po­dob­né podmínky a stanoviště, na jakých je vidíme v přírodě, jim pak vyhovují i na zahradě. Jde o typicky podrostové trvalky, kterým se nejlépe daří v polostínu pod vzrostlými listnatými stromy nebo většími keři. Lze je ale použít i na jiná polostinná až stinná místa. Vyhovují jim živné, na humus bohaté půdy s dostatkem vláhy, zejména během časně jarní vegetace. Rostliny vynikají velmi výrazně barevnými květy, které u některých druhů a odrůd mohou měnit barvu z růžové až na sytě modrofialovou. Některé druhy a odrůdy kvetou i čistě červenými, růžovými i bílými květy.

(Celý článek najdete na straně 6)

-
Scilla siehei 'Pink Giant', Scilla forbesii 'Blue Giant'

Ladoňky

Ladoňky jsou známé pře­de­vším jako oblíbené drobné jarní cibuloviny. Barevné ko­berce jejich modrých květů zdobí zjara okraje záhonů nebo zplaňují v trávnících.
Pojmenovány byly po Skylle, krásné dívce, dceři mořského boha Forkýna a bohyně moř­ských vln Krataie. Amfitríta, manželka boha Poseidóna ji ze žárlivosti proměnila v mořskou obludu se šesti hlavami a dva­nácti nohama.

Pěstování

Ladoňky můžeme stejně jako další jarní cibuloviny, šafrány, talovíny, sněženky nebo narcisy, kromě trávníku vysazovat i pod stromy a keře, protože než se olistí a přistíní půdu, jsou ladoňky už po odkvětu a zatahují. Trávníky s drobnými jarními cibulovinami poprvé sečeme až v době, kdy cibuloviny zatáhnou listy. Časné sečení nazeleno způsobí, že rostliny následující rok nevykvetou. Naštěstí na jaře kvetoucí ladoňky zatahují brzy, většinou ještě před první jarní sečí. Místo, kde jsme je vysadili, si dobře zapamatujeme, abychom cibule nepoškodili při případné vertikutaci. Jako většina zjara kvetoucích cibulovin potřebují na jaře vláhu, po zatažení jim nevadí sucho. Cibulky vysazujeme většinou do hnízd začátkem podzimu do hloubky 5-10 cm podle velikosti. Hodí se také do nádob na zahradu i na balkon. Ladoňky je možné rychlit. V nádobě zasazené cibule se chladí přibližně 10-15 týdnů, teplota má postupně klesat od 9 °C k nule. Poté nádoby přeneseme do vyšší teploty kolem 15 °C, rostliny přibližně během 15 dní vykvetou. Ladoňky rychle a snadno zplaňují, množí se samovýsevem a dceřinými cibulemi. Proto by se neměly pěstovat mimo intravilány obcí, aby se nedostaly do přírodních lokalit.

(Celý článek najdete na straně 9)

­  
Úzká cestička z odseků kamene

Cesty a cestičky

Cesty a další zpevněné plochy v zahradě mohou mít mnoho podob. Jejich vzhled významně dotváří celkový ráz místa.

Možná jste to už někdy viděli, rozpraskané asfaltové cesty pře­dlá­ždili šikovní kamenící novou kamennou mozaikou a rázem se ze zanedbaně působícího parku stalo o poznání příjemnější místo. Jistě, hezké dláždění cest není vše, co učiní z parku nebo za­hra­dy krásné místo, ale zásadní to rozhodně je. Stejně je tomu i v zahradách. Někteří z vás možná před pár lety zakládali svou první zahradu, zkušeností nebylo mnoho, a tak jste sáhli po té nejběžnější zámkové dlažbě, která byla na trhu. Jednak se vám zdálo, že „to tak dělají všichni", navíc se to jevilo praktické a relativně levné. Časem se váš vztah k zahradě změnil, ostatně to, že čtete tento časopis, je toho důkazem. Získáváte další zahradnické zkušenosti, mění se i váš zahradní vkus. Začínáte vidět věci, které se vám moc nepovedly a někdy vás přímo štvou. A věřte, že v tom nejste sami. Vývojem procházíme my lidé od zahrad všichni, ať jsme zahrádkáři, zahradníci nebo zahradní architekti.

(Celý článek najdete na straně 16).

­  
-
První plody ASIA

Hnojení jahodníku
na jaře a v sezoně

Loni koncem léta jsme psali, jak hno­jit na podzim. V tomto příspěvku vám poradíme, jak hno­jit na jaře. A to jednak jahodník vysazený na jaře a pak jahodník vysazený na podzim loňského roku. Tyto rady můžete využít i při hnojení staršího porostu.

Hnojení po letošní jarní výsadbě

Pokud jsme půdu před vý­sad­bou dobře vyhnojili kom­pos­tem, není potřeba v roce výsadby hnojit minerálním hnojivem. Půdní bakterie v průběhu roku uvolňují živiny vázané v kompostu a v půdě a poskytují je rostlinám v dostatečné míře. Pokud bychom takovouto půdu dále přihnojili dusíkem, může to negativně ovlivnit úrodu v následujícím roce, protože rostliny budou příliš vegetativní, tedy budou tvořit hodně kořenů a přebytek listů na úkor tvorby květních pupenů pro příští rok. Květní pupeny se tvoří v září a říjnu. Po výsadbě je vedle dusíku nejdůležitější pro rostliny fosfor. Pokud sázíme brzy na jaře a půda je studená, nemusí být k dispozici dostatek fosforu, přestože jsme hnojili kompostem (bakterie jej nestačily uvolnit z kompostu či z půdy), v tom případě přihojíme 1 týden po výsadbě superfosfátem jednoduchým (8 % P), nebo trojitým (21 % P). Jednoduchý superfosfát obsahuje méně fosforu, ale zato obsahuje síru, které může být v půdě nedostatek (odsíření elektráren - menší spad síry z ovzduší). Jiné hnojivo hyperfosfát je v půdě jen pomalu rozpustné a nehodí se na rychlé doplnění fosforu rostlinám. Lze jej použít před výsadbou jako zásobní hnojení, zvláště do kyselých půd (pH nižší než 5,5). Fosfor působí příznivě na rozvoj kořenů, což je po výsadbě důležité. Dáme 10 g/ m2 superfosfátu formou hnojivé zálivky a po 2 týdnech zopakujeme. Fosfor se tak udrží v půdním roztoku několik týdnů a je k dispozici rostlinám.

(Celý článek najdete na straně 26)

­  
-
Simona Berková mezi bylinkami při výkladu

Kouzelné bylinky
Simony Berkové

Loni v létě jsem navštívil by­lin­kovou zahradu Simony Berkové v Českém Krumlově. Simonu i zahradu znají jistě naši čtenáři z oblíbeného pořadu Kouzelné bylinky, který čtyři roky vysílala Česká televize.

Zahrada, která se jmenuje stejně jako zmíněný pořad, má vstup jen pár kroků od vstupu do Zámecké zahrady. Dovede vás k němu Bylinková ulice. Zajímalo mne, jak to všechno začalo, zda byl nejdříve pořad nebo zahrada. „Měla jsem tu jen pár záhonků,“ usmívá se Simona a vysvětluje: „Hned vedle se točil tenkrát pořad Malá farma a přišli se mě zeptat, jako bylinářky amatérky, jaké bylinky mohou dát do sýrů, které tam dělali. Stejná společnost pak začala točit i Kouzelné bylinky, a tak to všechno začalo. Tím, že se to točilo tady, začaly přibývat i záhonky, o které jsem se musela starat, a tak jsem přemýšlela, jak to po natáčení nejlépe využít. V zahradě postupně vznikl malý krámek, kde jsou bylinky přímo ze zahrady, a hlavně studio jsme využili pro Školu přírodních terapií, což je vlastně bylinářská škola. Sem mohou přijít lidé, kteří mají rádi bylinky a dozví se tu spoustu dalších informací. Třeba jak připravovat čaje, tinktury, masti, které bylinky dát do jídla i informace botanické. Hodně sem do zahrady chodí lidé, kteří pořad sledovali a zavzpomínají si tu, chodí si pro inspiraci. Také bylinářství to hodně podpořilo."

-
Sušení bylinek

Původně jste tu měli zahrádku v kolonii? „Ano, to bylo velké štěstí. Bylo to v období, kdy staří zahrádkáři končili a mladí to ještě nechtěli převzít. Bydleli jsme tehdy dole v Krumlově a manžel sem chodil běhat. Jedna paní mu říkala, že jí zemřel manžel, a že tu sama nechce být, že půjde k dceři. Tak jsme od ní koupili malý domek se zahradou a pře­stě­hovali se sem. Ono to tady je docela samota, žádné osvětlení. Podobně jsme získali dalších pět zahrádek, které jsme spojili. Celá zahrada má asi sedm tisíc metrů.“ „Chtěla jsem, aby zahrada sloužila lidem. Požádala jsem o certifikát Ukázková přírodní zahrada, což znamená, že se tu pracuje bez minerálních hnojiv a jakékoliv syntetické chemie. To prospívá bylinkám a samozřejmě i živočichům. Biodivezita je tu obrovská...“

(Celý článek najdete v příloze na straně 46)

OBSAH
  • Okrasná zahrada v dubnu - kalendárium
  • Plicníky v jarní zahradě
  • Ladoňky
  • Letničkové směsi pro přímý výsev
  • Cesty a cestičky
  • Závěsné zahrádky
  • Ovocná zahrada v dubnu - kalendárium
  • Novinky z drobného a méně známého ovoce I
  • Hnojení jahodníku na jaře a v sezoně
  • Růst révy po výsadbě
  • Zeleninová zahrada v dubnu - kalendárium
  • Výsevy a výsadba sazenic Malá škola začínajícího zelináře
  • Cuketa Emperol F1 lahůdková cuketa bělozelené barvy
  • Skleníkové okurky z Moravoseedu
  • Kouzelné bylinky Simony Berkové
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Mykologické okénko
  • Jarní mrazy poškozují pletiva rostlin
  • Ta černá musí být fejeton Václava Větvičky
  • Václav Větvička odpovídá
  • Fotosoutěž 2021
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Z receptáře Květy Korečkové Velikonoční inspirace
    - Bílá velikonoční polévka
    - Pastevcův koláč - shepherd´s pie
    - Mrkvový dortík
    - Tvarohový mazanec
    - Barevná plněná vejce
  • Jarní byliny
  • Velikonoční strom - aranžování
  • Pozor na jarní alergie
  • Jarní byliny v kuchyni
  • Knižní novinky
    Ohroženi hmyzem? Neobvyklá setkání po 40 letech;
    Atlas ptáků České a Slovenské republiky; Krmíme ptáky, ale správně;
    Jak přežít konec civilizace
Redakce: Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, e-mail: redakce@zahradkari.cz
tel.: 222 781 773, fax: 222 782 711, předplatné: 800 100 134

Vydává: Český zahrádkářský svaz o.s. - Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Český zahrádkářský svaz: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy, moštárny