ZAHRÁDKÁŘ - březen 2000 (ročník XXXII) str. 10
Kalendárium Zahrádkáře

BŘEZEN v zelinářské zahradě

• Chráníme rostliny v pařeništi před nočními mrazy, okna kryjeme dle potřeby rohožemi, po stranách můžeme doplnit teplý hnůj.
• Od začátku měsíce, jen co to počasí dovolí, sejeme na venkovní záhony kořenovou zeleninu - mrkev, petržel, pastinák a černý kořen. Dále sejeme špenát a můžeme vyzkoušet lebedu zahradní, ze které postupně sklízíme listy a není náchylná na vybíhaní. Sejeme ji řídce do širokých řádků 40 cm do hloubky 1 až 2 cm.
• Sázíme topinambury do řádků vzdálených 50 až 70 cm, v řádku na vzdálenost 30 až 50 cm, do hloubky 12 cm. Můžeme pohnojit chlévskou mrvou. Pokračujeme v předkličování raných brambor.
• V první třetině měsíce vyséváme saláty na sadbu. Pod netkanou textilii je vhodná např. odrůda Deon a Major, bez textilie pěstujeme např. Faraon a Maraton. Předpěstovává se sadba všech listových salátů.
• Vyséváme okurky hadovky. Nehořký krátký plod mají Mini-sprint F1 (pro skleníky a fóliovníky) a Paladinka F1 (pro vytápěné rychlírny). Dlouhý plod mají Vista F1 a Superstar F1.
• Koncem měsíce sejeme ředkev (Polodlouhá bílá, bílá Japana F1, žlutá Jantar, červená Karmína), dále vyséváme cibuli na sazečku hustě do řádků vzdálených 20 až 25 cm.
• Do truhlíků nebo teplého pařeniště vyséváme rajčata, přepichujeme, když mají jeden první lístek. Můžeme při dostatečné zásobě semena také vysévat několik semen přímo do hrnku a rostlinky protrhat, zanechat jen jednu až dvě nejsilnější. Počátkem měsíce sejeme rajčata pro studené rychlení, kde je např. stále velmi populární Tornádo F1, univerzální tyčkové rajče s kulovitými plody, od poloviny měsíce připravíme výsevy pro přímou výsadbu na záhon. Z tyčkových rajčat je zde oblíbené Toro F1, velmi raná odrůda s vysokým výnosem a z keříčkových rajčat je velmi raná a lahodné chuti Diana, která je i tolerantní k plísni, na kečup a do salátů je středně raná odrůda Karla s velmi pevnými kulovitými plody, vhodná i jako balkónové rajče. Manipulací netrpí odrůdy Semarol, Proton, Triton, dají se skladovat.
• Do truhlíků anebo teplého pařeniště sejeme i papriky, přepichujeme po dvou.
• Od poloviny měsíce vyséváme cibuli pro sklizeň do řádků vzdálených 20 až 25 cm , do hloubky 1 až 1,5 cm. Protože pomalu vzchází, přidáváme značkovací plodinu. K tradičním žlutým odrůdám cibule jako Štutgartská a Alice se přidává nová odrůda Globo velkých rozměrů, vhodná do salátů. Skladuje se krátkodobě. Do studeného pařeniště sejeme pór pro podzimní sklizeň.
• Přidáme kompost k pažitce, můžeme lehce přihnojit ledkem, Cereritem anebo hnojivem na cibulové zeleniny. Po narašení dělíme velké starší trsy. Sázíme jarní česnek, před výsadbou moříme Rovralem nebo Fundazolem.
• Postupně vyséváme řeřichu do velmi jemně nakypřené půdy. Sejeme kerblík na sklizeň natě. Můžeme začít i s výsevy heřmánku. Majoránku sejeme na povrch truhlíků anebo do poloteplého pařeniště, vyséváme bazalku a tymián
• Odstraníme kryt z artyčoků.
• Koncem měsíce vysazujeme na záhony salát a květák, sazenice sázíme až po děložní lístky, nesázíme na prudkém slunci. Otužilé sazenice snesou pokles teplot pod nulu.

VÝSEVNÉ PÁSKY

Položení a zakrytí výsevného pásku trvá jen několik minut. Pozemek zrytý na podzim zkypříme jen na dvojnásobek výsevné hloubky - asi 2-3 cm, a povrch záhonu urovnáme. Hranou prkna nebo kolíkem uděláme rýhu do které položíme pásek, zahrneme a plochou prkna přitlačíme. Důkladně zalejeme. Vodorozpustná páska rychle zmizí. Nemusíme jednotit a výsev je naprosto přesný. Karotku při pozdějším protrhávání využijeme do polévky. Na výsevné pásky je připravováno osivo karotky i pozdní mrkve, cibule, póru, a salátu. Vyrábějí se i různé kombinace, např. ředkvička + karotka, kde po sklizni ředkvičky již není třeba mrkev protrhávat. Některé kombinace mají ředkvičku jen jako značkovací plodinu. To je výhodné třeba u petržele, která dlouho vzchází. Novinkou jsou výsevné pásky, obsahující cibuli bílou v kombinaci se salátem na rychlení a dále trojkombinace cibule kuchyňské s ředkvičkou a salátem jarním. Také se prodává strojek, který zajistí položení, zakrytí i přitlačení výsevné pásky.

Tomáš Smetana. Snímek archiv autora

KERBLÍK NABÍZÍ VÝRAZNOU CHUŤ I VITAMÍN C

Stále ještě využíváme jako naťovou zeleninu především pažitku, kadeřavou petržel a postupně zdomácněla především zjara řeřicha. Snadné pěstování a bohatou zásobu natě nám poskytuje také kerblík (Anthriscus cerefolium subsp. sativa), který můžeme podle polohy vysévat v březnu až dubnu postupně až do září. Vyhovuje mu slunečná poloha i polostín. Nať sklízíme již pět týdnů po výsadbě a podzimní výsevy celkem dobře přezimují. List je jemný, bohatě zkadeřený, vzhledem nahradí kadeřavou petržel anebo další druhy. Chuť je mírně štiplavá, listy jsou výrazně aromatické. Používá se jak do masitých jídel, polévek, tak ke zvýraznění chuti těstovin a nejrůznějších pomazánek.

PÓREK NEJEN DO BRAMBORAČKY

Občas bývá trochu zmatku v odrůdách póru. Existují dva typy, tradiční mrazuvzdorný tzv. zimní pór a pór letní. Pór zimní je dlouhodobě zastoupen osvěd-čenou odrůdou Elefant, která rychle roste a dá se sklízet už na podzim i velmi dobře přezimuje. Letní pór je u nás nejčastěji zastoupen bulharskou odrůdou Starozagorski kamuš, je vyšší s delší konzumní částí a není dobře odolný proti mrazu, sklízí se především v létě a na podzim. Oba typy můžeme začít pěstovat v březnu přípravou sazenic případně přímým výsevem.

Ing. Miroslava Jandovská. Snímek archiv