ZAHRÁDKÁŘ - únor 2000 (ročník XXXII) str. 32 a 33
Zahrádkář a okrasné rostliny

JARNÍ PÉČE O RŮŽE

ŘEZ

Řez je vedle zazimování nejdůležitějším zákrokem, který děláme. Bez něj se dlouhodoběji neobejde žádná růže. Řez keř tvaruje, zlepšuje kvetení a průběžně zmlazuje.

Základní řez děláme po odstranění zimního přihrnutí a krytí, což bývá podle počasí a nadmořské výšky asi začátkem března. Pupeny by měly být právě na počátku rašení. Nejprve odstraníme větve namrzlé (zhnědlá dřeň), slabé, polámané a křížící se. Řežeme zahradními nůžkami 5 až 8 mm nad očkem tak, aby směřovalo ven z keře.

Počet ponechaných oček a délky větví se výrazně liší u jednotlivých skupin:

• čajohybridy 2 až 4 očka
• floribundy grandiflory 4 až 6
• floribundy 5 až 7
• polyantahybridy na 30 cm výšku
• polyantky na 40 cm výšku (asi 1/2 výšky celkové)
• růže miniaturní, sadové, pokryvné a pnoucí nezkracujeme, pouze postupně probíráme výhony
• růže stromkové na 15 až 20 cm (asi 1/2 korunky)
• růže smuteční (převislé stromkové) ponecháme delší větve, avšak probíráme a průběžně zmlazujeme.

Všechna tato čísla musíme chápat jako orientační. Počet ponechaných oček musí být v souladu s kondicí keře. Jsme-li na pochybách, je lépe řezat více, aby nevznikla houština slabých výhonů nebo nevyrašila jen nejvyšší očka. U všech růží občas snižujeme staré dřevo, jinak hrozí vymrznutí. Při větším zmlazování pnoucích růží opravíme konstrukci (asi po 5 letech).

Čerstvě vysazené růže řežeme na jaře až u země, tedy na 1 až 3 očka.

DALŠÍ OŠETŘOVÁNÍ

Během vegetace kypříme půdu a odstraňujeme plevele. Zaléváme ve větších dávkách - alespoň 30 l/m2, což i za velmi suchého počasí postačí na 7 až 10 dní. Denní přestříknutí není k ničemu, jen podporuje houbové choroby a skvrny na květech.

Nastýlání hrubší drcenou borovou nebo smrkovou kůrou nebo posekanou trávou ve vrstvě 10 cm doporučujeme u sadových, pokryvných a pnoucích růží, tedy tam, kde nepočítáme s přihrnováním. Zamezíme tak růstu plevelů a zlepšení vláhových poměrů.

Základní hnojení děláme po řezu. Nejvhodnější je tzv. plné hnojivo (dusík, fosfor, draslík), bez chlóru, ale s delším působením. Typem takového hnojiva, navíc s obsahem vápníku, hořčíku a stopových prvků je osvědčený Cererit. Přiměřená dávka je asi 70 g/m2. Další živiny dodáváme nejlépe kapalnými hnojivy "na list" v červnu a červenci, přibližně po deseti dnech. Také tato hnojiva by měla obsahovat stopové prvky jako např. Vegaflor: Fe, Mn, B, Cu, Zn, Ni, Mo. Pokud je hnojivo dokonale beze zbytku rozpustné a koncentrované (nekupujte vodu), stačí 0,2 %, tedy 20 ml na 10 l konev. Přestříkneme k večeru, čím déle zůstane list vlhký, tím lépe.

Mají-li listy světle zelenou barvu s tmavěji zbarvenými žilkami, jde o chlorózu neboli bledničku, způsobenou nedostatkem přijatelného železa. Dáváme opakovaně na list Chlorofen (0,2 %), případně na jaře jej zahrneme do půdy. Při nedostatku dusíku (malé přírůstky, světlé listy) nebo třeba po krupobití, lze růst podpořit opět na list 0,2 % roztokem močoviny, ale jen do července. Předávkování dusíkem zvyšuje náchylnost k houbovým chorobám.

RNDr. Jiří Žlebčík, snímky autor a J. Sus, kresby M. Pinc