ZAHRÁDKÁŘ - únor 2000 (ročník XXXII) str. 29
Zahrádkář a mykologie

EJHLE, KDO TO TU VÍTÁ JARO!

Že by houbaři v únoru vítali jaro? Neslýchané! Ale vidět už opravdu je, a nejkouzelnější je mezi ostrůvky odtávajícího sněhu. Je to ohnivec šarlatový (Sarcosypha coccinea), snad první houba roku s holoarktickým rozšířením. Není příliš hojná a snadno ujde pozornosti, protože se vyskytuje jednotlivě a ve skupinkách koncem zimy v době tání sněhu na odumírajících zanořených větvích listnáčů. Kdo by v únoru či březnu chodil na houby. I když patří mezi neškodné druhy, není nijak vydatnou houbou, a tak ji raději na stanovišti ponecháme jako ozdobu. Ať se nasytí aspoň oči.

Tento klenot mezi houbami patří mezi nejhezčí a nejná-padnější, a každý milovník hub a lesa je nadšen, když ji najde. Původní kalíškovitý tvar se růstem plodnice vyvíjí v pohárek nebo později v polootevřenou mističku o průměru do 6-7 cm. Uvnitř houby je sytě rumělkově až oranžově červené rouško, které na vnější straně přechází do růžové až okrové barvy s jemnými bělavými vločkami. Kalíšek vyrůstá z tenké stopečky a může připomínat nožku od šampusky.

V Evropě se vyskytuje několik druhů, které se dají přesně identifikovat jen mikroskopicky podle vzhledu výtrusů, které obsahuje bělavý výtrusný prach starších plodnic. Druhy se však liší nejen podle charakteristik spor, ale i podle substrátu, na který jsou vázány: jeden druh roste výlučně na lípě, jiný na olši, vrbě, jilmu nebo javoru.

Je to houba bez většího hospodářského významu a měla by se chránit, protože je okrasou předjarní přírody. Zajímavá je i proto, že některé kmeny severoamerických indiánů z okolí Velkých jezer používaly tuto houbu k zástavě krvácení. Ani jako léčivo se u nás použít nedá, protože máme k dispozici léky s lepší a prověřenou účinností.

Až na ohnivce narazíte při prvních předjarních procházkách, potěšte se pohledem a ponechte je na místě. Vězte, že to je jeden z prvních poslů jara.

MUDr. František Částek, Mykologický klub Choceň. Foto Jaroslav Hruška