SPOLUPRACUJEME
- SEMO a.s. Smržice
- VOšZa a SZaš Mělník
- AGRO CS
- Zahrada Čech - Lito...
- Český kutil.cz
- Doplnek.com
- Zelené údolí
- Svaz květinářů a flo..
- FotoVideo
Garden park Praha
Časopis Zahrádkář, mediálním partnerem unikátního parku pro zahradníky i zahrádkáře.
Sadovnická projekce
Čtenářům již od roku 2006 nabízíme aktualizovanou miniverzi
programu k projektování zahrady zdarma.
![]() |
![]() |
LÉČIVÉ ROSTLINY
tradiční čínské medicíny
Než se seznámíme s nejdůležitějšími druhy léčivých rostlin tradiční čínské medicíny (TČM) je třeba se alespoň rámcově zmínit o principech jednoho z nejstarších léčebných postupů, které lidstvo zná. Systém je to naprosto jedinečný, neboť je starý více než 2000 let a jeho základem je filozofie taoismu. Léčení pacientů přitom vychází z logického principu "posuzování vnitřku na základě vnějšku",což je v evropské medicíně právě naopak.
Základem jsou jasně definované vztahy mezi "yang" (jang) a "yin" (jin), což je v tomto pojetí univerzálním zákonem materiálního světa. Zatímco "yang" je horký, aktivní, funkční, vnější, mužský a vzestupný, "yin" je možno charakterizovat jako chladný, utlumující, slabý, vnitřní, ženský a sestupný. Velmi důležitým faktorem ovlivňujícím zdraví je i charakter a stav energií "qi" (čchi).
Dalším základním principem významným v TČM je pět prvků (země, voda, oheň, kov a dřevo), které jsou opět jasně definovány, včetně vzájemných vztahů. K těmto pěti prvkům náleží pět plných tělesných orgánů "zang" (cang), tj. slezina, ledviny, srdce, plíce a játra i stejný počet orgánů dutých "fu" (fu), tj. žaludek, močový měchýř, tenké i tlusté střevo a žlučník.
Snahou čínského lékaře je pomocí diagnózy vnitřního klimatu pacienta vybrat některou z pěti metod léčení. Patří sem psychoterapie, fytoterapie "zhong yao" (čung jao), tj. léčení bylinami, vnitřní cvičení (meditace a dechová cvičení), cvičení těla "qi gong (či kung) a u nás dostatečně známá akupunktura, ale i moxa (což je tzv. požehování) a akupresura.
Jednou z rozhodujících metod léčení je tedy u TČM využívání rostlin, které však má v Číně velmi specifické přístupy. Velmi málo se totiž používá jen jedné rostliny, ale naprostá většina receptů se skládá z několika rostlin, které mají v rámci receptu specifický význam a postavení. Každá z čínských bylin má svůj charakter (povahu), chuť a vazbu na určité orgány těla, tzv. meridiány. Z pěti povah je horká nebo teplá "yang", chladná či svěží "yin", případně jde o povahu vyrovnanou (neutrální). Z pěti chutí patří sladká a pálivá k povaze "yang", slaná, hořká a kyselá k "yin". Nakonec se určuje i tropismus, tj. stanovení přijímacího meridiánu a tedy i orgánu, který je v základním vztahu s nemocí. U všech rostlin je také uvedena případná kontraindikace a nesnášenlivost s dalšími drogami či potravinami.
Velmi zjednodušeně řečeno, např. nedostatek "yang" určitého orgánu se řeší vhodnou kombinací rostlin tak, aby došlo k jeho doplnění. Například slavný a známý Panax ginseng, ženšen pravý (na snímku), kde drogou je kořen, má povahu "yang", tj. teplou, sladkou chuť s vazbou na slezinu a plíce. Lidé s přebytkem "yang" nebo nedostatkem "yin", kteří přípravky ze ženšenu užívají, se zpravidla nedočkají žádaného účinku, nebo u nich naopak dojde ke zhoršení zdravotního stavu. Málo kdo také ví, že ženšen by se neměl nikdy užívat při nachlazení, pneumonii a jiných plicních chorobách, ale nemá se ani kombinovat s mléčnými výrobky, čajem a bílou ředkví.
V Číně je studium těchto léčitelských postupů celoživotní záležitostí, proto zde mohou být uvedeny pouze elementární zásady, které jsou však nutné k pochopení principů TČM a k případnému užívání čínských léčivých rostlin.
Seriál, který začíná tímto číslem Zahrádkáře, zahrnuje druhy, které je u nás možno bez problémů pěstovat, nebo ty, které lze ze zahraničí dovézt, např. čerstvý zázvor. U jednotlivých rostlin je uveden původ a stručný popis, obsahové látky, charakter drogy z hlediska TČM, léčebné účinky a způsoby užití.
1. ZÁZVOR
Zázvor je velmi stará kulturní rostlina v planém stavu neznámá. Stejně tak není známo přesné místo původu, ale je to jistě některá z oblastí tropické Asie, kde se pěstuje již velmi dlouho. Dnes se setkáme se zázvorem všude v tropech. U nás jej lze pěstovat pouze ve skleníku nebo v bytě, i když jeho čerstvé oddenky je možno nyní koupit ve většině supermarketů nebo ve specializovaných obchodech s exotickým ovocem a zeleninou.
Zingiber officinale, zázvor obecný, je vytrvalá bylina ze stejnojmenné čeledi Zingiberaceae, zázvorovitých. Má silně rozvětvený oddenek, který je na povrchu šedý a uvnitř světle žlutý. Jednoleté zdánlivé lodyhy jsou vytvořeny listovými pochvami, které jsou až 50 cm dlouhé. Čepel je tenká, téměř přisedlá a čárkovitě kopinatá. Květenství se vytváří jen ojediněle a vyrůstá přímo z oddenku na 10 - 20 cm dlouhém stvolu. Bělavé květy rostou v klasovitém květenství, jsou trojčetné a souměrné; plodem je bobule.
Kromě tohoto druhu se můžeme setkat i s dalšími, např. Zingiber zerumbet má širší, kopinaté listy a tlustší a masitější oddenek. Pěstuje se hlavně v Indii, na Srí Lance a jinde v tropech. Zingiber cassumunar je rozšířen v jihovýchodní a jižní Asii a jeho oddenek voní kafrem.
Čerstvý oddenek obsahuje především 1,5 - 3 % silice, která se skládá hlavně ze směsi různých terpenů. Palčivou chuť vyvolávají gingeroly a zingeron. Zajímavostí je i obsah capsaicinu, známého z plodu pálivé papriky. V TČM má čerstvý oddenek povahu teplou, chuť pálivou a vazbu na plíce, slezinu a žaludek. Droga léčí nevolnost a zvracení, nachlazení, dráždivý kašel s velkým množstvím hlenu, střevní infekce a zánět slinivky břišní.
Moderní výzkum prokázal, že zázvor zvyšuje koncentraci enzymu amylázy ve slinách, zlepšuje trávicí procesy ve střevech a vyprazdňování aktivací peristaltiky. Nedávné studie ukázaly, že snižuje sérový cholesterol a zmenšuje agregaci krevních destiček, a tím působí preventivně proti ateroskleróze a srdečním poruchám. Je také jedním z nejlepších léků proti nevolnosti, zejména při kinetózách (např. v dopravních prostředcích), kdy vykazuje účinnost až v 90 % testovaných případů. Droga má rovněž výrazné baktericidní a fungicidní účinky na širokou škálu různých mikroorganismů.
Nejčastěji se užívá nálev z 10 g čerstvého oddenku ve vodě oslazené surovým cukrem nebo medem, kdy se podává ve dvou denních dávkách na lačno. Je však možno jej přidávat do polévek a masitých jídel, při vaření brambor apod. Protože má pouze omezenou dobu trvanlivosti, je nejvhodnější čerstvě zakoupený oddenek oloupat, nakrájet na plátky a zamrazit, potom brát pouze potřebné množství. Jinou možností je promíchat čerstvé plátky s medem a užívat dvakrát denně lžíci při nachlazení, a to i u dětí.
Pavel Valíček, foto autor
Vydává: Český zahrádkářský svaz o.s. - Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Český zahrádkářský svaz:
územní sdružení,
specializované organizace,
odborné poradny,
kalendárium,
diskusní fórum,
výstavy,
moštárny