ZAHRÁDKÁŘ - leden 2000 - strana 34 Zahrádkář dětem

NEZAPOMEŇME NA PTÁČKY

Užitečné ptactvo nám pomáhá v zahradě likvidovat rozmanité škůdce rostlin, takže je nejlacinějším zdrojem přirozené ochrany. Výskyt ptáků v zahradě podporujeme i zavěšením nebo postavením krmítek, ve kterých v zimě ptáky v období, kdy je sníh a led, přikrmujeme. Se zhotovením krmítka nám jistě pomůže někdo z rodičů. Nejde o to, jak budou důkladně vypracovaná, ale o to, aby dobře sloužila svému účelu.

Krmivo, které ptákům dáváme, musí být kvalitní. Nikdy do krmítek nedáváme drobky měkkého chleba, slaného nebo kynutého pečiva apod. Hlavní součástí ptačího jídelníčku by měla být semena slunečnice, máku, sálátu, prosa a řepky. Dobrý je také semenec (konopné semeno). Přidáváme i semena lesních stromů, plevelů, trošku strouhané mrkve nebo kousek ovoce. Sýkorkám volně zavěšujeme uvařený studený lůj. K uhasení žízně stačí ptákům sníh. Nikdy do krmítek nedáváme vodu, ani ohřátou. Ptáci se rádi koupou a v zimě by na nich zmrzla. Sýkorkám vyhovuje i zcela malé krmítko (např. z květináče či kokosového ořechu vybavené tyčkou), které zavěsíme volně do prostoru.

Oži. Foto E. Studnička

LISTY PŘINÁŠEJÍ ZPRAVÍ

I listová zelenina je důkazem toho, jak se lidé vždy učili jeden od druhého. Tak se šířily i poznatky o listových zeleninách. Jistě vás nejdříve napadne salát hlávkový nebo jeho jiný druh či odrůda. Kbyste však viděli jeho středověkou podobu, nepoznali byste ho. I když je částečně domácí, jeho kořeny sahají na Kavkaz a do Indie. V dnešní době, kdy chce mít každý všechno "nej" vás asi překvapí, že čím je větší, tím obvykle obsahuje méně vitamínů.

V zimě si můžeme zpestřit jídelníček puky, získanými z kořenů čekanky salátové.

Ze Středozemí pochází u nás méně známý artyčok zeleninový s vysokou výživnou hodnotou. Z Číny zase přišla listová brukev, známá jako čínské zelí. Je to typická následná plodina, která snese i lehčí mráz. Uložená i s kořenovým balem ve sklepě vydrží velmi dlouho. Tím se dostáváme k velké skupině brukvovitých zelenin, jejichž původ je poněkud zamlžený. Jsou to různé druhy a odrůdy kapust, květáku, brokolice a růžičkové kapusty, jejíž obsah vitamínu C v růžičkách je až 4 x vyšší než v citrusových plodech. Stejně i v zelí červeném.

Z Přední Asie pochází mangold (cvikla). U něho je zajímavé to, že má stejného předka jako červená řepa, krmná řepa nebo cukrovka. Z Iráku a Turkestánu pochází špenát zelný s vysokým obsahem vitamínů A a C, bílkovin a minerálních látek. Již ve starém Egyptě pěstovali lidé chřest obecný pro vysoký obsah vitamínů A a C právě v zimní době. Neznámo jak se k nám zatoulala reveň rebarbora se svými mohutnými listy a silnými řapíky, které se používají k přípravě koláčů, kompotů a marmelád. Pro zimní měsíce jsou výborným obohacením listy čekanky salátové, která pochází z Itálie.

Mezi listovou zeleninou můžeme jmenovat i pampelišku. Dokonce se pěstují některé odrůdy a v zahraničí jsou velmi vyhledávané. K listové zelenině by patřila i šrucha, která se dříve často pěstovala, polníček nebo též batolka, která pochází ze západního pobřeží Severní Ameriky. V Americe patří k zahrádkářsky pěstovaným zeleninám.

Dr. Jiří Froněk, foto Moravoseed