ZAHRÁDKÁŘ - leden 2000 - strana 28 a 29 Zahrádkář a exotické rostliny

ČAJOVNÍK

Nápoj i lék

Čínský znak pro čaj

Mezi nejznámější stimulující nápoje patří bezesporu čaj, který již od pradávna velmi účinně pomáhá potlačit únavu a přináší osvěžení lidem ve všech částech světa. Je výsledným produktem zpracování listů čajovníku čínského - Camellia sinensis (syn. Thea sinensis). Rostlina pochází z rozsáhlé oblasti od indického Ásamu přes území Barmy, jižní Číny, ale i Thajska, Laosu, Kambodže až do Vietnamu. V současné době se pěstuje v tropech a subtropech všech světadílů.

Kvetoucí čajovník

Jedná se o stále zelený keř nebo strom, dorůstající výšky 2 - 15 m. V plantážích se však udržuje pravidelným řezem do výšky maximálně 1,2 m. Listy jsou střídavé, kopinaté nebo eliptické, tuhé s pilovitým okrajem. Mladé listy a listové pupeny jsou často stříbřitě plstnaté. Velké květy vyrůstají po 2 - 3 v úžlabí listů, koruna je bílá a na bázi obvykle srostlá s vnější řadou pomnožených tyčinek. Plod je trojpouzdrá tobolka, obsahující 1-3 tmavohnědá kulovitá semena 1 - 2 cm velká.

Botanické dělení je nejednotné, proto se čajovníky často dělí do několika skupin, tzv. džátů:

Čajovník čínský, Camellia sinensis, A - list, B - květ, C - plody

Čínský tvoří subtropické čajovníky keřovitého vzrůstu do 3 m výšky s menšími tupě špičatými lístky. Snese pokles zimních teplot vzduchu až do -13 °C, při dostatečné sněhové pokrývce i do -25 °C. Poskytuje čaj vysoké kvality z prvních sklizní po období vegetačního klidu.

Ásamský tvoří nízké až středně vysoké stromy do výšky 5 -15 m s velkými (15 - 20 cm dlouhými), lesklými listy s výraznou špičkou. Vyhovují jim tropické typy klimatu, pokles teploty pod - 4 °C je poškozuje.

Indočínský zahrnuje nízké tropické stromy do 5 m výšky s lesklými listy, jejich čepele nebývají rozevřené. V praxi je tato skupina nejméně rozšířená.

Dnes se vesměs pěstují jejich kříženci, kteří poskytují sice vyšší výnosy, avšak většinou nedosahující vysoké jakosti původních džátů.

Jak již bylo uvedeno, čajovníky se pěstují pro listy, ze kterých se po určitém technologickém procesu získává čaj. Při sklizni se však nesbírají samotné listy, ale pouze vrcholové části výhonků, tzv. fleše, které mají terminální pupen a 1-3 listy rostoucí pod ním. Velikost sbíraných flešů se vyjadřuje vzorcem, neboli tzv. sběrovou formulí, která označuje část výhonku určenou pro výrobu čaje a část výhonku zůstávající po sběru na keři.

Kvetoucí čajovník čínský

Sklizené fleše se zpracovávají různými technologiemi a podle jejich výsledku se čaj rozděluje na výrobní druhy, např. na čaj černý a zelený, oolong, zlomkový a deskový čaj atd. Hlavní účinnou látkou v čajovém nápoji je alkaloid kofein, dříve nazývaný thein. Jeho obsah v terminálním pupenu fleše a v prvním lístku pod ním je asi 4 - 5 %, v dalších listech se potom snižuje. Dále listy obsahují vlákninu, škrob, bílkoviny a další biologicky aktivní látky, jako jsou třísloviny, katechiny, minerální látky, organické kyseliny a vitaminy. Proto má čaj i významné léčivé účinky, neboť podporuje dýchání, v přiměřených dávkách působí blahodárně na zažívací trakt a uklidňuje, zelený čaj údajně působí i preventivně proti rakovině.

Pro pěstování mají hlavní význam klimatické podmínky. Čínskou skupinu čajovníku tvoří velmi odolné subtropické rostliny, vhodné pro pěstování v oblastech s poměrně chladnou zimou a dostatečným obdobím vegetačního klidu. V některých případech zasahují i do teplých oblastí mírného pásu, jako je tomu např. v Krasnodarském kraji v Rusku. Na půdu nemají čajovníky zvlášť vyhraněné požadavky. Rostou na všech typech půd od písčitých až po těžké, avšak vždy kyselých (pH 4 - 6), neboť vápno snižuje výnosy i životnost rostlin. Po celou dobu vegetace potřebují dostatek srážek, jinak je nutná umělá závlaha.

Pěstování v našich podmínkách

Tranšej na ČZS v Praze Suchdole

Čajovníky můžeme pěstovat i v našich klimatických podmínkách, avšak pouze čínské skupiny s nižšími nároky na teplo. Dokladem toho je asi 25 let starý porost čajovníku v tranšeji na Institutu tropického a subtropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Jde prakticky o hluboké pařeniště, které se na zimu přikryje a uteplí. I tam však čajovník snáší bez poškození teploty do -18 °C. Pokud pěstujeme čajovníky v nádobách, mohou přes vegetační období růst v přístinu na zahradě nebo i na balkoně a přezimovat musí v místnosti, kde se teplota udržuje kolem 10 °C. V panelovém domě chladné přezimování těžko zajistíme. Pro tyto podmínky by byl vhodnější teplomilnější čajovník ásamský. Pěstování je podobné jako u kamélie. Rozmnožují se především generativně, tj. semeny, která můžeme po určitou dobu stratifikovat ve vlhké rašelině při teplotě 6 - 8 °C. Nejběžnějším způsobem vegetativního rozmnožování je řízkování. Listové řízky se ošetří vhodným stimulátorem a zapichují do lehké půdy s příměsí písku a rašeliny. K zakořenění potřebují teplotu nad 20 °C a vysokou vzdušnou vlhkost.

Při úspěšném pěstování nic nebrání tomu, abychom se později pokusili i o vlastní výrobu některého z mnoha druhů čaje. Podrobnější informace o historii a jednotlivých druzích čajů a jejich účincích se zájemci dozví v knize "Vůně čaje", kterou vydalo benešovské nakladatelství Start.

Prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc. Snímky autor