ZAHRÁDKÁŘ - leden 2000 - strana 27 Zahrádkář informuje

ZAHRÁDKÁŘSKÉ MUZEUM OTEVŘENO
člověk, který zapomněl svoji minulost, jakoby ani nežil

Po slavnostním přestřižení pásky zahrádkářského muzea si připili (zleva) Květoslav Vaněk, pokračovatel známého Vaňkova zahradnictví v Chrudimi, Ing. Jiří Čada, předseda RR ČZS a Antonín Maršík, nestor východočeských zahrádkářů a autor řady odborných knih.

Zmínky o ovocných zahradách a vinicích se objevují v zakládacích listinách klášterů, což znamená, že se u nás ovoce a réva pěstovaly již v 10. a 11. století. První zmínka o českém štěpaři je v kladrubské listině zpočátku 12. století. Skutečný rozkvět ovocnictví a vinařství je datován od doby vlády Karla IV. Po útlumu v období husitství rozvoj zahrad pokračuje a v 16. a 17. století dosáhlo naše ovocnictví vysokého stupně dokonalosti. Z významných postav té doby jmenujme Jiřího Holíka, který objevil nové štěpařské metody. Jeho knihy vyšly ve 20 vydáních, poslední v r. 1772 - 65 let po jeho smrti. Jedním z nejlepších pomologů své doby (1754-1829) byl poděbradský děkan Matěj Rössler. Jeho následovníky byli Jan Teplý (děkan v Přelouči), František Pixa (autor klíče štěpařského), Jan Beneš (řídící učitel v Malíně a výborný štěpař), Jan Rudolf Kotek (po něm jsou pojmenovány sady v Praze), Alois Velich (propagátor ovocnářství a šiřitel domácích odrůd).

Muzeum má ve své sbírce materiály o významných postavách zahrádkář-ského života, originály dnes již histo-rických knih a další archiválie, které věnovali nebo zapůjčili členové ČZS. Muzeum uvítá i další přírůstky, které tak budou uchovány i pro další generace.

V druhé polovině 18. století se začínají objevovat snahy o spolkovou činnost. V roce 1750 vzniklo Bratrstvo zahradnické, později císařovna Marie Terezie založila Společnost ku zvelebování hospodářství a svobodného umění v království Českém, v roce 1829 při této společnosti vznikl Štěpařský spolek. Z dalších spolků jmenujme např. Spolek českých zahradníků, který založil Benedikt Roezl v roce 1880. V tomto období doznává především ovocnářství nebývalý rozvoj. Josef Eduard Proche (* 1822 v Novém Bydžově) postavil ovocnářství na vědecký základ. Václav Vacek (* 1854 v Zadražanech) vysázel tisíce pláňat a vydával každoročně seznamy ovocných stromů. Za největšího českého pomologa je pokládán Jan Říha (*1853 v Chlumci nad Cidlinou), autor šestisvazkového díla České ovoce. Významnými osobnostmi byli také Dr. Ing. Karel Kamenický, který obohatil českou pomologii o vědecký přístup a Josef Vaněk, zahradní architekt, který vybudoval v Chrudimi jeden z nejlepších zahradnických závodů v Evropě a autor desetisvazkové Lidové pomologie.

Z těchto silných základů postupně vznikl Český zahrádkářský svaz, který je dnes s téměř třistatisícovou členskou základnou největším zájmovým spolkem u nás. Když se začala rodit myšlenka vytvořit zahrádkářské muzeum, nebylo třeba diskutovat o jeho umístění. Zahrádkářské tradice byly bezesporu nejsilnější ve východních Čechách a tak se první zahrádkářské muzeum zrodilo v Hradci Králové. K jeho otevření došlo 26. 11. 1999 za přítomnosti předsedy Ing. Čady, místopředsedy Dr. Klimeše, předsedů východočeských územních rad a vzácných hostů, jakými byli manželé Vaňkovi, manželé Kalandrovi, Antonín Maršík a další.

Historické údaje v úvodu článku byly převzaty z almanachu, jehož autorem je předseda ÚR ČZS v Hradci Králové a neúnavný propagátor zahrádkářství Ing. Otto Macl.

Zájemci najdou muzeum v Domě zahrádkářů v Hradci Králové - Plotištích, Petra Jilemnického 351. Návštěvu lze sjednat na tel. č. 049/616529 v pondělí od 8 do 17 hod. a ve středu od 8 do 12 hod.

jas, foto autor