ZAHRÁDKÁŘ - leden 2000 - strana 18 Kalendárium Zahrádkáře

LEDEN
ochrana rostlin

• Zajišťujeme stromy, lépe však celou zahradu proti okusům zvěří a tato ochranná opatření průběžně kontrolujeme.
• Včas likvidujeme všechny moniliózní plody (jádroviny i peckoviny), které zůstaly viset na stromech.
• Likvidujeme hnízda bekyně zlatořitné.

Takto okousaný stromek již nic nezachrání

• Likvidujeme zámotky běláska ovocného. Likvidujeme skupiny vajíček bourovce prsténčivého nebo bekyně velkohlavé.
• Likvidujeme hálky bejlomorky ostružiníkové a žlabatky ostružiníkové.
• Začínáme s likvidací hálek (zduřelých pupenů) rybízů (zejména rybízu černého), které způsobuje vlnovník rybízový.
• Zabraňujeme tomu, aby kapalné přípravky na ochranu rostlin zmrzly a práškovité zvlhly.
• Dezinfikujeme zeminu a pěstební substráty (tepelně nebo chemicky).
• Studujeme odbornou literaturu.

Takovéto plody v žádném případě nesmějí zůstat na stromech

V posledních letech se stále častěji setkáváme s problémy, které způsobují moniliové hniloby ovoce. Jsou jimi napadány nejen jablka a hrušky, ale i meruňky, broskve, švestky, třešně, višně a dokonce i lískové ořechy. Původci těchto hnilob přezimují v mumifikovaných plodech a zejména u meruněk a višní i na napadených větvičkách. Protože na jaře se choroba šíří z těchto zdrojů do svého okolí, je třeba nejen důkladně a včas posbírat a vhodným způsobem likvidovat spadlé shnilé plody, ale zejména ze stromů odstranit mumifikované plody, které zde pevně drží na větvích.

Vajíčka bourovce prsténčivého

Některé hmyzí škůdce, se kterými máme značné problémy v průběhu vegetačního období, je možné poměrně jednoduše a nechemicky (mechanicky) likvidovat již v zimním období. Proto se vždy vyplatí část pěkného zimního počasí věnovat důkladné prohlídce všech ovocných stromů a keřů a likvidovat na nich zámotky bekyně zlatořitné, popř. i běláska ovocného, spirálovité skupiny vajíček bourovce prsténčivého a skupiny vajíček bekyně velkohlavé, hálky bejlomorky ostružiníkové, žlabatky ostružiníkové (obě nejen na ostružiníku, ale zejména na maliníku) a u růží pak hálky žlabatky růžové.

Hálka vlnovníka rybízového

V teplejších oblastech se již koncem ledna začínají nalévat pupeny rybízu černého a pozorný zahrádkář má proto možnost již rozpoznat, zda jeho keře nejsou napadeny velmi nebezpečným vlnovníkem rybízovým, který nejen škodí tím, že ničí pupeny, ale i tím, že přenáší virový zvrat rybízu. V každém kulovitě zduřelém pupenu, který se nikdy nerozvine, ale zhnědne a odumře, je až několik tisíc velmi drobných (0,2 mm dlouhých) roztočů, kteří při prvním pěkném jarním počasí (při teplotě nad 13 °C) opouští hálky a aktivně, ale i pomocí vzdušných proudů se stěhují nejen na další větve, ale i na doposud zdravé keře. Protože chemická ochrana je většinou velmi málo účinná, je nutné hálkovité pupeny velmi brzy odstranit. Většinou se doporučuje odlamovat a pálit jednotlivé zduřelé pupeny, vhodnější však je odstřihnout celé větvičky, na kterých se hálky vyskytují.

Jaroslav Rod, snímky autor