ZAHRÁDKÁŘ - leden 2000 - strana 2 a 3 Zahrádkář na návštěvě

NA POČÁTKU BYL VELKÝ TŘESK

Jsme na okraji libereckého sídliště Kopečná, kde až do devadesátého roku stála rodinná vila postavená v roce 1937.
"Dům stavěl můj děda a tatínek se v něm narodil", říká paní zdena sanetrníková. "V devadesátém roce nám do domu zavedli plyn. Když jej pracovníci plynárny poprvé pustili a odjeli, přišla za dcerou kamarádka, zazvonila a místo domu nám zbyl jenom kráter. Na štěstí nehodu všichni přežili."

Paní Sanetrníková se sama pustila do tehdy ještě v Čechách neobvyklé dřevostavby podle americké technologie. Jediná firma, která takové domy uměla u nás postavit, ale během pěti měsíců zkrachovala. Zdena Sanetrníková však vytrvala, sháněla potřebné řemeslníky tak dlouho, až se podařilo dům dokončit. Pro ženu s třemi dětmi to jistě nebylo snadné. V té době se seznámila s panem Josefem Smolíkem, který ji začal se stavbou pomáhat. Po jejím dokončení pak společně se synem paní Sanetrníkové Janem a za pomoci i jejich dvou dcer začal na zahradě domu o rozloze zhruba sedmi arů s výsadbou dendrologické zahrady.

Od dětství se Josef Smolík zabýval akvaristikou. V prvních letech po pádu komunismu měl i prosperující firmu, která se zabývala vývozem a dovozem akvaristického zboží. Dnes má v nedaleké Chrastavě prodejnu Hobby, ve které nabízí veškeré potřeby pro všechny chovatele domácích mazlíčků.
"Záliba v rybičkách mne neopustila, proto jsem na zahradě udělal nejprve menší jezírko. Kromě zlatých jesenů, červených karasů, pstruhů-sivenů a několika kaprů jsme do jezírka umístili i lekníny. Jak však říká náš nejznámější pěstitel vodních rostlin dr. Hříbal, u jednoho jezírka nezůstanete. Rozhodli jsme se proto se Zdenou vytvořit na zahradě uprostřed Liberce a vlastně na sídlišti něco hezkého, na co bude radost se dívat.

Zahrada je na jižním svahu a má vlastní studnu. Loni v březnu nejprve vybudovali další větší jezírko a obě vodní nádrže propojili potokem. Uzavřený koloběh vody pohání čerpadlo. Bylo třeba vykopat a přemístit spoustu zeminy, navézt zhruba čtyři tuny kamene, desítky pytlů rašeliny, mulčovací kůry, perlitu, nechat svařit izolační folie. Po terénních úpravách pak vykopat více než čtyři stovky jam pro každou dřevinu. Většinu ze stromů a keřů tvoří jehličiny. Najdeme zde však i neobvyklé odrůdy a variety listnáčů, dále vodní a bažinné rostliny, kapradiny, trávy, bambusy a květiny. Například kolem potůčku je vysazeno na tři desítky odrůd petrklíčů.

Dá se říci, že devadesát procent rostlinného materiálu jsme nakoupili u českých pěstitelů - od pana Hříbala vodní rostliny, od pana Kastnera bambusy, od pana Malíka z Českých Budějovic jehličnany, od pana Palouše bonsaje. Některé vzácnější rostliny nám obstaral i ředitel liberecké botanické zahrady ing. Studnička", říká pan Smolík, původním povoláním zeměměřič, nyní také zahradník - odborník na okrasné rostliny.

Samozřejmě, že máme ze zahrady radost. Hned ráno, sotva vstanu, moje první cesta vede na terasu, dívám se na tu svěží zeleň a poslouchám šumění potůčku, občas zaslechnu i šplouchnutí ryby...

A nejsem sám, komu se zahrada líbí. Lidé ze sousedství, kteří mě sice znali i dříve, ale jaksi ani nevnímali, mě již z dálky na ulici zdraví, vyznává se pan Smolík.

Pokud máte také zajímavou zahradu a chcete se s ní pochlubit či inspirovat ostatní, napište nám. Určitě vás navštívíme a o vaši zahradě či zahrádce napíšeme.

Připravil Miloslav Groušl