Slézovec trojměsíční 'Pink Beauty'

STŘEDOMOŘÍ, kolébka evropské kultury - Květiny světa na vaší zahrádce XI

Středomoří je krajina, kde se formovala evropská civilizace - území starých Řeků a Římanů, míst, která dobývali hrdinové bájí a pověstí. Vyprahlé svahy, sluncem rozpálené kameny, vůně tymiánu a mořského větru vytvořily prostředí, v němž se po tisíciletí vyvíjely rostliny odolné, houževnaté a přitom neobyčejně krásné. Letničky pocházející z této oblasti mají společné znaky: milují světlo, snášejí sucho, rostou rychle a dokážou kvést i tam, kde jiné rostliny selhávají. Právě proto se tak dobře uplatní i v našich zahradách.

Původní druh pochází ze západního Středomoří, kde roste na suchých loukách a pobřežních svazích. Divoké rostliny mají jednoduché růžové květy a jemně chlupaté listy. V­19. století se stal oblíbenou rostlinou anglických zahrad a od té doby vznikla řada odrůd s většími květy a čistými barvami. Ve Středomoří se používá jako rychlá výplň záhonů, protože roste velmi rychle a kvete celé léto.

(Celý článek najdete na straně 6)

Tlustice všech odrůd budou bohatě kvést jen a pouze budou-li zimovány v chladu.

Sláva kaktusů, nejznámějších to sukulentů

Často slyším dotaz: Jak se liší ty vaše sukulenty a kaktusy. Inu nijak. Kaktusy jsou také rostliny se zásobou vody, kon­krét­ně ve stoncích, čili rostliny sukulentní, doslova šťavnaté. Kaktusy jsou navzájem pří­buz­né rostliny, které se vyvinuly ze společného předka, patří do společné velkorodiny (čeledi) kaktusovitých rostlin. Shodou okolností jsou všechny kaktusy rostlinami sukulentními, což u žádné jiné čeledi tuším není. Ale sukulence je vlastnost, je to schopnost skladovat v listech nebo stoncích vodu, aby rostlina přežila v přírodě období sucha.

Dumal jsem kdysi, když jsem se sukulenty začínal, proč jsou ti kaktusáři tak specializovaní. Proč pěstují jenom a pouze kaktusy, ostatní sukulenty pohrdlivě nazývajíc zelím. V­letech osmdesátých, o kterých jsou dnešní mládežníci přesvědčení že černé uhlí bylo tehdy ještě hnědé, bylo pěstitelů všech i nekaktusových sukulentů jako šafránu. Spolky pěstitelů se nazývaly spolky kaktusářskými a sehnat někoho, kdo by kromě kaktusů měl i nějaké to "zelíčko", bylo těžké.

(Celý článek najdete na straně 16

Rumba

Sloupovité jabloně
Představení českých odrůd

Pokud jde o sloupovité (též kolumnární, "sloupcové") od­rů­dy ovoce, je třeba zdůraznit, že v rámci ovocných druhů existují pouze u jabloní. Mají přirozeně úzký tvar s krátkým plodným obrostem, vzpřímený růst, ome­zené větvení a vytvářejí méně postranních výhonů se zhuštěnými internodii. Původ hledejme ve zmutovaném kom­pakt­ním genu objeveném v Kanadě před více než 60 lety u odrůdy MACINTOSH, s do­plň­kem autora, WIJCIK.

Tento gen se dědí a přenáší do dalších generací no­vo­šlech­těnců, jejichž počet stále na­růs­tá. Zcela matoucí a ne­pra­vdivé jsou proto informace na internetu, v katalozích i jinde, když nabízejí stejné, tzn. sloupovité formy u ostatních ovocných druhů (hrušně, peckoviny i jiné). Přestože vyšlo na stránkách Zahrádkáře a v dalších médiích několik článků a nadále probíhá diskuse k tomuto tématu, rád bych se podělil se čtenáři o víceleté poznatky a zkušenosti s odrůdami vyšlechtěnými v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd na pracovišti ve Střížovicích (dále jen ÚEB) a Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Holovousích, s.r.o. (dále jen VŠÚO). Pokusnou výsadbu jsme založili na Demonstrační a výzkumné stanici FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze - Troji. Celkem 5 odrůd původem z ÚEB a 4 odrůdy z VŠÚO jsme v předstihu (srpen 2011) naočkovali na vybrané vegetativní podnože typu M26. Souběžně s tím jsme stejné odrůdy z VŠÚO očekávaného bujnějšího vzrůstu očkovali na slabě rostoucí podnože typu M9.

(Celý článek najdete na straně 29)

Hlízy s bílou a červenou slupkou

Topinambur 2

Pěstování topinamburu je nenáročné. Pěstovat plodin IV jej lze ve všech oblastech České republiky, od nížin až po podhorské oblasti. Rostliny snášejí všechny druhy půd. Nižší výnos se však projeví v silně jílovitých půdách a půdách velmi vysychavých. K suchu je topinambur tolerantnější než například brambory, ale dostatek vláhy se projeví zvýšenou úrodou hlíz i natě. Pokud se jedná o nároky na stanoviště, nejlépe mu vyhovuje místo na slunci, snáší však i částečně zastíněná stanoviště.

Jarní nebo podzimní výsadba
Hlízy je možné vysazovat na podzim i na jaře. U podzimní výsadby je předpoklad časnějšího vzcházení a lepšího využití zimní vláhy rostlinami. Hrozí zde ale vysoké riziko poškození či úplného zničení vysázených hlíz hryzci a hraboši v zimním období. Hlízy topinamburu je nejlépe sázet do hrůbků, podobně jako brambory. V­hrůbcích mají rostliny nejlepší podmínky pro rozvoj kořenové soustavy a tvorbu hlíz. Druhým důvodem, proč se topinambur v hrůbcích pěstuje, je i použití mechanizace pro pěstování brambor. Při pěstování na menších plochách a zahrádkách lze pěstovat topinambur "v rovině", to znamená bez vytváření hrůbků.

(Celý článek najdete na straně 40)

Když památky rozkvetou

Co se stane, když se sou­časná floristika setká se staletou architekturou? V Li­to­měřicích vzniklo pět instalací, z nichž každá vyprávěla jiný příběh. Projekt Rozkvetlé dědictví Zahrady Čech propojil květiny s historií města a při jubilejním 50. ročníku Zahrady Čech poprvé přenesl její tradici také do historického centra.

Kostel sv. Jakuba, původně minoritský klášterní kostel, má kořeny ve 13. století. Svou pozdně barokní podobu získal při přestavbě v letech 1730-1740 podle návrhu Octavia Broggia. Je zasvěcen apoštolu Jakubovi Většímu, patronu poutníků, který byl podle tradice původně rybářem. Téma I v suchu je krása: Aby tvá víra nevyschla, pracuje výhradně se sušenými a sta­bi­li­zovanými květinami. Žlutá odkazuje k božskému světlu, vínová k oběti, lásce a pokání. Prostorem vede cesta mezi šesti vysokými sloupy ze sušiny a v jejím středu se objevuje florální monstrance. Celou kompozici doplňuje rybářská síť - připomínka patrona chrámu i symbol společenství. "Do pletiva času zachyceni, skrze plamen víry a oběti kráčíme k světlu, jež nevadne."

(Celý článek najdete na straně XI Zahrádkářky)