Africká fialka 'Rebels Splatter Kake'

Letničky a balkonové květiny z tropické Afriky - dědictví vlhkého tepla a rovníkového slunce

Tropická Afrika je jiná než sever či jih kontinentu, o kterých jsme psali dříve. Je to svět vlhkého tepla, prudkých dešťů, zelených hor a lesů, kde se ros­tli­ny naučily rychle růst, bohatě kvést a odolávat intenzivnímu slunci i vysoké vlhkosti. Díky tomu jsou tropické africké druhy neobyčejně vděčné: při­způ­so­bi­vé, barevné a schopné prospívat i tam, kde jiné rostliny selhávají. V tomto dílu se podíváme na květiny, které si můžete vypěstovat doma - a přitom si s sebou nesou kus tropického příběhu.

Africká fialka je endemit Tanzanie, rostoucí v mlžných lesích Usambara. Původní rostliny měly malé fialové květy, ale od počátku 20. století se staly předmětem intenzivního šlechtění. Dnes existují stovky kultivarů s květy zvlněnými, dvoubarevnými či obřími. Místní obyvatelé věří, že saintpaulia je "květina lesních duchů" - kdo ji pěstuje, tomu prý přináší klid. U nás je ideální do interiéru, ale v létě prospívá i venku ve stínu.

(Celý článek najdete na straně 6)

Erigeron 'Rotes Meer'

Nenáročné, ale opomíjené trvalky VII

I v tomto dílu se budeme věnovat několika opomíjeným nebo pozapomenutým zahradním květinám, které ale mají co nabídnout i současným, mo­der­ním zahradám.

Prvním asi relativně nej­zná­mějším rodem je turan (Erigeron). Druhový a odrůdový sortiment je velmi rozsáhlý. Zde se ale zaměříme na vyšší záhonové odrůdy, které byly dříve poměrně hojně k vidění zejména na venkovských zahradách. Tyto rostliny svým habitem a zejména květenstvím připomínají podzimní hvězdnice (Aster). Turany ovšem nakvétají podstatně dříve, obvykle již ve druhé polovině června či počátkem července. Výška záhonových kultivarů se pohybuje od 50 do 90 cm a odrůdy se liší rovněž barvou a uspořádáním květenství (odrůdy s jednoduchými či poloplnými úbory). Lze se setkat s kultivary tmavě fialovými, modrofialovými, purpurově červenými, růžovými i bílými. Na zahradě patří k nenáročným trvalkám, velmi dobře rostoucím v každé propustné a během vegetace dostatečně vlhké, resp. nevysychavé půdě. Velmi dobře se kombinují s druhy podobných nároků, tedy např. plamenky, zápleváky, krásnoočky, zavinutkami, hvězdnicemi, kopretinami aj. Záhonové kultivary turanů se velmi snadno množí. Díky tomu, že jde obvykle o trsnatě rostoucí rostliny, je nejsnadnějším způsobem množení časně jarní rozdělení trsů, popř. zakořeňování rašících výhonů.

(Celý článek najdete na straně 10

Na hrázi rybníka Velký Tisý

Kamarád strom

Podzim je ideální čas na výlety za krajinou a stromy. Máte také své oblíbené stromy?

Dnes začneme rovnou výzvou. Spousta z nás má ve svém okolí krásné stromy, které jsou něčím našemu srdce blízké. Podělte se s námi o fotky vašich oblíbenců a napište nám o nich pár slov. Zkusíme z nich pak sestavit jeden z dílů našeho seriálu a ukážeme je i ostatním čtenářům Zahrádkáře. My se s vámi dnes na oplátku podělíme o pár našich kamarádů stromů, třeba je někdy na svých toulkách také potkáte.

Na hrázi rybníka Velký Tisý, kousek za Lomnicí nad Lužnicí roste několik staletých dubů (odhad 300 let). Jde o jednu z nejcennějších ptačích lokalit, překrásné místo se soustavou několika větších i malých rybníků, jehož krásu objevili už kdysi i malíři krajináři Mařákovy školy. Chodíme po hrázi často, pozorujeme vodní ptáky a vždycky se u toho nejsilnějšího dubu pozdravíme s tátou, který sem jezdil rád na kole. Máte taky nějaký takový strom?

(Celý článek najdete na straně 22)

ŠPINKA

Další starší odrůdy hrušní PASTORNICE a ŠPINKA

Hrušeň, vlastně její plod hruška, byl v dobách historických ceněn daleko více než dnes. Poměr cukrů a kyselin v nich je předurčoval nejen k přímému konzumu nebo na další, i tepelné zpracování (povidla, lisování moštu, fermentace a pálení), ale dost významně i na sušení a pro nás nejspíše netradičnímu užití. Sušené, drcené nebo mleté hruš­ky sloužily jako sladidlo (pra­cha­ran­da). Když si uvě­do­míme, že před nástupem Na­po­le­ona k moci byl dostupný cukr v Evropě jen třtinový (nejspíše i drahý) a med byl nejen dosti vzácný, ale také hodně ceněný, bylo třeba najít jiný zdroj.

Pochází z Francie, nejspíše je známá od 17. století. Drobnější kuželovité, rzivé plody se sklízejí v srpnu a začátkem září, ke konzumu jsou prakticky přímo ze stromu. Je to výtečná, aromatická, šťavnatá hruška, s rozplývavou dužninou. Zrání se dá zpomalit podtržením ovoce. Koncem srpna natrhané, uložené v chladu ledničky, sklepa dozrává pomaleji než na stromě, ale zastavit se nedá. Na rozdíl od bergamotek a dalších hrušek zrajících v této době moc nehniličnatí. Ale pokud ano, není to příliš na škodu. Aroma a chuť plodů se zintenzivní, neztratí na chuti jako ČERVENCOVÁ a CLAPPOVA. Plody mívají typicky hruškový tvar, ale jsou i kuželovité, zužující se ke kalichu. Z květenství se může vyvinout i větší množství plodů, klidně pět. Jsou podobně velké jako plody, které jsou ve dvojici nebo samostatné. ŠPINKA je odrůda, kterou můžeme úspěšně pěstovat na hlubších a vlhčích půdách i v místech s vhodným mikroklimatem v polohách nad 600 m nad mořem. I z takových poloh je ovoce velmi dobré. Dokonce se ovoce lépe udrží ve sklepě, v chladu. I když nevypadá nijak skvěle, není nijak velká, patřila ke stolním odrůdám, vyvážela se z Čech do Německa, Rakouska. Špinka se hodí na sušení, povidla, na výrobu moštu, na víno, na pálenku.

(Celý článek najdete na straně 36)

Dekorace s vřesy

Podzimní barevné hrátky

I v následujících aranžmá použijeme provaz z kokosových vláken a dozdobíme květinami a plody podzimu.

Jiným způsobem můžeme použít věnec, a to na položení. Kousky provazů lepíme kolmo a pak stáčíme do středu věnce. Dovnitř vložíme misku nebo tác, do kterého umístíme sezonní rostliny bud jen jednotlivě v květináčích, nebo sesadíme do jedné nádoby. V našem případě to byly vřesy (Calluna), drátovce (Calocephalus brownii), libavky (Gaultheria procumbens) a Muehlenbeckia complexa.

(Celý článek najdete na straně XI Zahrádkářky)