ZAHRÁDKÁŘ - leden 2000 - strana 12 Kalendárium Zahrádkáře

LEDEN v ovocnářské zahradě

• Rozplánujeme si cílevědomě činnost v ovocnářské zahradě na více let.
• Odhazujeme sníh z cest pod koruny stromů a tím chráníme kořeny před silnými mrazy.
• Těžký mokrý sníh sklepáváme i se stromů, aby nepolámal větve a nezničil pracně zapěstovanou korunu.
• Kontrolujeme pravidelně stav oplocení, popřípadě opravíme chrániče na kmíncích, abychom zabránili poškození zvěří.
• U nízkokmenů natřeme přístupné základy větví nad chráničem vhodným repelentním přípravkem.
• V teplejších slunných dnech odebíráme rouby ze zdravých stromů. Na zmrzlé dřevo nesaháme v žádném případě holou rukou.
• Účelně přikrmujeme užitečné ptactvo, které kromě jiného plní v zahrádce funkci regulátora hmyzích škůdců.
• Zkontrolujeme uskladněné zimní jádrové ovoce, odstraňujeme nahnilé plody a řádně větráme ve sklepě (v bezmrazých dnech otevíráme i dveře sklepa, aby byla výměna vzduchu účinná).
• Kropíme podlahu suchých sklepů vodou, abychom zvýšili relativní vzdušnou vlhkost.
• Odrůdy jablek citlivé na vadnutí ukládáme po sklizni do větších mikrotenových sáčků, v bednách pak alespoň přikryjeme polyetylénovou folií.

Výsadba starších keřů rybízu na zahradě u chaty

Zásady tvarování a řezu rybízu

Při pěstování rybízu dáváme přednost (na rozdíl od angreštu) keřové formě před stromkovou. Často kombinujeme keře rybízu se stromky angreštu, což má důvody praktické i estetické.

Jednoleté výhony keřů vysazených na podzim řežeme v předjaří na dva až tři pupeny. v prvním roce ponecháváme na keři rybízu pět až šest silnějších výhonů, ve druhém roce dalších šest.

Hlavním úkolem tvarovacího řezu je vypěstovat keře s potřebným počtem větví různého stáří. Koncem třetího roku od výsadby mají mít dobře zapěstované keře pět až šest jednoletých výhonů, stejný počet dvouletých a tři až pět tříletých větví, podle kondice keře.

Keře rybízu (černý, červený) a stromky angreštu v 8. roce - a) před řezem, b) po řezu

V dalších letech se cyklicky obnovuje řezem starší dřevo tak, aby na keři zůstaly u černého rybízu nejvýše tříleté větve a u rybízu bílého nebo červeného nejvýše čtyřleté větve. Vzhledem ke snadné obnově a lepší výživě se keře sázejí hlouběji, aby místo rozvětvení bylo 0,1 m pod úrovní půdy.

Rybíz v zahrádkách můžeme pěstovat také jako ovocnou stěnu na drátěnce. Počítáme s životností takové výsadby 10 až 12 let, zatímco u keřů klasicky pěstovaných je to asi 20 let, u stromků rybízu 8 až 10 let.

Stromkový rybíz na drátěnce nebo u kůlu zkracujeme po výsadbě na dva až tři pupeny tak, aby poslední pupen směřoval ven z korunky. Korunku zakládáme ze čtyř až pěti výhonů, které v dalších letech většinou již nezkracujeme, s výjimkou příliš dlouhých výhonů. Po třech až pěti letech postupně zmlazujeme odplozené větve k nejníže postavenému mladšímu rozvětvení nebo přímo u kmene. k zachování plodnosti odstraňujeme třetinu až čtvrtinu odplozených větví, které nahrazujeme stejným počtem nových silných jednoletých výhonů. Případný podrost meruzalky, který roste u báze kořenů a oslabuje stromky, odstraníme co nejblíže místa jeho tvorby.

Josef Sus, snímky autor.